Seminárky ve Washingtonu podruhé aneb co Míšu v Americe potkalo a nepotkalo

Myslím, že popisovat zhruba 15hodinovou cestu z Prahy do hlavního města Spojených států nemá velký význam. Co ovšem bylo překvapivější, byl skok z ledovek u nás do slunečného odpoledne s teplotou nad 20° C ve Washingtonu. Což na začátku ledna bylo potěšující, leč nezvyklé.

Protože jsem však dorazila v pozdním odpoledni, byl můj první dojem z města zahalen tmou. Při jízdě z Dullesova mezinárodního letiště na kampus v samotném centru Washingtonu jsem tedy viděla pouze osvětlené dálnice ve stádiu menší a větší ucpanosti. Čím víc jsme se blížili k místu určení, tak s tím se měnilo i okolí. Z dálnice jsme sjeli do malebných ulic s obchody a restauracemi v koloniálním stylu, tak typickým pro tuto část Spojených států.

Menší zádrhel nastal, když jsem se snažila dostat na pokoj. Před Vánoci byly všechny elektronické zámky od pokojů zabezpečeny a některé univerzitní orgány si zapomněly sdělit, že stojím před svým pokojem, se zavazadly, potřebou si odskočit a hlavně se vyspat. Zapomněly si to sdělit několik hodin, takže jsem si to opravdu užila.

Ti z vás, kdo zažili pobyt na koleji, a teď nemyslím téměř „luxusní“ bydlení v buňkách, ale pokoje do 15 m2 pro dvě a více osob bez vlastního sociálního zařízení. Takže pro všechny z vás, co tento zážitek mají, tak si představte, že otevřete dveře do pokoje, který má malou kuchyňku se sporákem, troubou a myčkou (ano, myčka je kapitalistický výdobytek americké konzumní společnosti, bez kterého bych se obešla), obývací pokoj, jenž zároveň slouží jako studijní zóna a jídelna. Dále je tam samostatná ložnice spojená s koupelnou, v níž se nachází obrovské zrcadlo jen a jen pro obyvatele pokoje. A to nemluvím ani o standardní kabelové přípojce a internetu. Dokonce mám i to štěstí, že máme balkón.

A první dojmy ze školy? Už minule jsem psala, kde je škola situována (http://www.gwu.edu/~map/hmap), přičemž Bílý dům se nachází pouhé 4 bloky od hranice kampusu. Jak je známo, tak americký vzdělávací systém není financován ze státních peněz, což je taky vidět na každém kroku. Dokonce má být tato univerzita jednou z nejdražších v celých Spojených státech, ale to nemůžu potvrdit. Faktem však je, že prostředí školy je zcela přizpůsobeno studentům a zároveň vytvářeno studenty.

Hned druhý den po příjezdu jsme měli připravený program, tzv. Orientation. Několikadenní program, jehož cílem bylo seznámit nás s pravidly, principy a možnostmi, které škola nabízí. Tento program byl doprovázen snídaněmi, obědy a taky několika výlety po městě za turistickými zajímavostmi nebo praktickými potřebami.

A jaká jsou pravidla pro studenty GWU? Dodržovat pravidla akademické práce, což se váže ke struktuře studia v americkém prostředí (kolegyně z Turecka je velmi překvapená, že musí psát esej na ekonomickém oboru, což u nich není), dále jsme povinni respektovat se navzájem ve smyslu soužití ať už na koleji, nebo během dne ve škole. Mimo to se k tomu vztahuje placení školného v termínu nebo splnění dalších byrokratických podmínek studia (lékařské prohlídky apod.)
Mezi principy patří například registrace předmětů, jejich změny nebo případně úplné neabsolvování (tzv. dropp). S tím je spojené i automatické vytvoření emailové schránky, které je svázaná s registrací do předmětů a velmi operativní a okamžitá komunikace s vyučujícím. Dále je s tím spojené i on-line uveřejňování materiálů na nástěnce každého předmětu. Ano, vím, že i u nás, bohužel pouze na některých vysokých školách, podobný systém funguje, ale stále to není v takovém měřítku jako zde. Karta podobná našemu ISICu, tady pod názvem GWorld Card, je vstupenkou na koleje, do jednotlivých budov školy, knihovny. Zároveň je kreditní kartou v univerzitním knihkupectví (které ovšem nabízí i spoustu jiného zboží), 2 školních bufetech, ale také mimo jiné v obchodech, řetězci lékáren a hlavně v restauracích v blízkém okolí kampusu. Zároveň je karta jízdenkou pro tzv. 4-ride, což je služba poskytovaná univerzitou denně od 7 do 7 přes noc. Rozvoz studentů po kampusu a jeho blízkém okolí je zcela zdarma a jeho účelem je zajištění bezpečnosti studentů.

Výčtem principů jsem vyčerpala z části i možnosti studentům poskytované, i když něco přeci jen zbývá. Je tu knihovna, která je přístupná 24/7, svátky nevyjímaje. Dovede si to představit v případě Klementina? Tamní databáze jsou propojené s několika dalšími knihovnami v oblasti Washingtonu a meziknihovní výpůjčky jsou zcela zdarma.

Myslím, že dnes se mi podařilo vyčerpat základní informace o škole a jejím strukturálním fungování, takže ta zábavnější část programu prvního týdnu mého pobytu, tedy památky a mimoškolní zážitky, přijde na řadu za týden….

datum: 23.01.2008 | autor: Míša Blažková

»» kompletní seznam úvodníků