Seminárky ve Washingtonu aneb Míšina studijní stáž

Milí čtenáři, možná mě znáte z profilu týmu tohoto serveru, mimo toho jsem však také studentkou FF UK na oboru Historie a v současné době se nacházím ve Washingtonu, DC, kam jsem se dostala v rámci výměnného programu mezi UK a George Washington University. Ráda bych využila této skvělé příležitosti, jak vám alespoň zprostředkovat zážitky českého studenta v zahraničí nejen z pohledu studenta samotného, i když to bude hlavní náplní, ale i z pohledu někoho, kdo se může podělit o svoji osobní, a nejspíš v mnoha případech pouze subjektivní, zkušenost s pobytem a studiem v USA.

Jak to začalo? Pokusím se to shrnout ve stručnosti. Téměř před 10 lety jsem poprvé přemýšlela o možnostech v USA studovat, ale střední škola sebou nese přeci jen omezené možnosti. S nástupem na univerzitu se možnosti rozšířily o pracovní program Work & Travel, který však není naším tématem. A pak jednoho dne zhruba na konci druhého ročníku jsem na jedné z nástěnek na hlavní budově FF (ti, kdo ji znají, ví, že nástěnek je tam opravdu velmi mnoho) jsem zahledla nenápadný leták nadepsaný „Studium v USA“.

Po jeho přečtení a prohlédnutí webových stránek jednotlivých škol jsem se rozhodla, že to zkusím….cesta k naplnění plánu byla dlouhá a chvílemi trnitá, i když na druhou stranu ne příliš složitá. Stačilo vytvořit dostatečné opodstatněný projekt, který by 5člennou komisi zástupců složenou z průřezu humanitně zaměřených fakult a administrativních zaměstnanců univerzity, přesvědčil, že patřím ke studentům, které nebude škoda na pobyt zde vyslat. Následovalo vyplňování spousty papíru a formulářů, jejich odeslání do USA a pak čekání a čekání.
Americký byrokratismus je někdy hodně stresující…přijdou mi ty papíry nebo nepřijdou? Co když je tam něco špatně? Dostanu vízum bez problému? To je jen zlomek otázek, které mi běžely hlavou. A jsem přesvědčena o tom, že si je klade každý student i nestudent při žádosti o vízum. Zodpovězení otázek bylo takové, že papíry přišly, vše bylo v pořádku a vízum jsem dostala.
A právě vízum je něco, u čeho bych se ráda zastavila. Veřejností neustále pulsuje otázka, jestli to ti Američani už opravdu nepřehánějí, když vyžadují nejprve otisky palců, pak otisky palců a ukazováčků spolu s fotkou a v současné době jsou nutné otisky všech prstů na obou rukou a fotografie. Nehledě k tomu, že ve formulářích požadují vyplnění informací jako např. všechny země, které jste za posledních 10 let navštívili, nebo třeba jestli jste kdy spáchali zločin či zda plánujete zažádat o zelenou kartu nebo jste se někdy zúčastnili loterie o ni. Už jsem četla mnoho a mnoho názorů na téma, co bude další z požadavků na získání víza a jak nestoudné to je, něco podobného požadovat od lidí, kteří v dobrém chtějí navštívit USA. A mým osobním názorem je, že pokud to daný stát požaduje, tak to prostě musím splnit, ať se mi to líbí nebo ne. Pokud by si to Česká republika mohla dovolit, tak si podobná pravidla také může zavést.

Podstatným momentem však je, zda si to Česká republika může dovolit zavést nebo ne. To je otázka, jejíž zodpovězení je na každém z nás.

Ale zpět k mému putování. Nebo ještě lépe, zpět do doby před mým putováním, protože k cestování samotnému se dostanu příště. V rámci dnešního příspěvku bych však ještě ráda alespoň ve stručnosti představila školu, na které strávím příští semestr.

George Washington University (http://www.gwu.edu) byla založena v roce 1821 a jedná se o soukromou vzdělávací instituci umístěnou přímo v srdci Washingtonu. Může být známa také pod názvem Kolumbijská univerzita, přičemž toto jméno bylo v roce 1904 změněno na jeho současnou podobu. Největší věhlas si získaly oblasti studia jako mezinárodní vztahy, vzdělávání, medicína nebo právo.

Univerzita se skládá ze tří hlavních center – kampusů, kterými jsou Foggy Bottom (kde se nacházím i já), Mount Vermont, Ashburn ve Virginii, ale i z několika dalších. A přesto je zrovna tato univerzita trochu zvláštní v tom, že je součástí města, je do něj aktivně vrostlá, tedy že se jednotlivé budovy školy nacházejí v sousedství různých kanceláří nebo institucí. Samotný Bílý dům je vzdálen necelý kilometr. Vím, že nám to nepřijde jako nic zvláštního, ale v rámci americké kultury vzdělávání je to opravdu poněkud netradiční, protože většina škol této úrovně se nachází mimo město, žijící tak trochu ve vlastním světě.

Pro dnešek se s vámi rozloučím s příslibem dalších informací, ovšem s příslibem pokračování, a to o cestě do USA a o prvních zážitcích po příjezdu.

datum: 16.01.2008 | autor: Míša Blažková

»» kompletní seznam úvodníků