100 kin + 10 (+ 1) film = Projekt 100

Nevíte, na co jít do kina? Doporučujeme některé ze 100 českých kin a v nich Projekt 100.
Už třináctkrát za sebou rok co rok hostily vybrané biografy formou putovní přehlídky 10 kvalitních a oceňovaných filmových produktů. Ani tento (v pořadí 14.) rok nebude výjimkou. Asociace českých filmových klubů (AČFK) nabízí „neprůměrnému“ divákovi nadprůměrné filmové snímky, kterým by jinou než touto cestou nebylo umožněno, abychom je v kině vůbec spatřili. Nejnovější ročník slavnostně spustí slovenský režisér Dušan Hanák, a to svým filmem Obrazy starého světa (1972), jenž se dostal ze svého trezorového vězení až v roce 1989, a íránsko-irácký filmový kousek Želvy mohou létat (2004), první filmový počin v Iráku po pádu Sadáma Husajna.

V počátcích „projektové stovky“ se sice objevovaly především filmy ze Zlatého fondu kinematografie (Spalovač mrtvol, Sladký život atd.), postupem času se však pozornost organizátorů čím dál tím více obracela k nově vzniklým dílům, mnohdy pohrávajícím si s experimentálností. Mezi hlavní cíle projektu lze jistě, kromě obohacení nabídky artkin a filmových klubů, zařadit lpění na tradici filmových putovních festivalů, podpora projektu Film a škola či rozvíjení spolupráce s naším slovenským sousedem – všechny snímky putují z Čech na Slovensko, kde se jich ujímá Asociace slovenských filmových klubů.

„Na výběru filmů se podílela asi čtyřicetičlenná dramaturgická skupina složená ze členů Rady ACFK, regionálních zástupců a dalších přizvaných filmových odborníků. Konečná selekce pak byla ovlivněna i finanční dostupností filmu a omezenými možnostmi AČFK,“ vyjadřuje se Jakub Němeček, koordinátor filmové distribuce AČFK.

A jaké filmy byly nakonec pro Projekt 100 vybrány? 10 „dlouhých“ a 1 krátký. Ty, který žiješ (2007) od Roye Anderssona lze několika slovy shrnout jako příběh lidské existence, dobrodružství života, mezilidských vztahů, přání a lásky. Jeho kvalitu oceníte sami, jen dodáme, že ho Švédové nasadili jako kandidáta na Oskara do kategorie nejlepší neanglicky mluvený film. Španěl, který v polovině 16. století hledá v doprovodu domorodců v povodí Amazonky zlaté město Inků, El Dorado, se představí ve filmu Aguirre, hněv boží (1972) německého režiséra Wernera Herzoga. A právě zde započala svérázná spolupráce Herzoga s hercem Klausem Kinským. Lahůdkou pro filmové fajnšmekry bude Andaluský pes (který byl obsazen do úlohy předfilmu) a Nenápadný půvab buržoazie (1972), oba filmy od legendárního Luise Buñuela. Zatímco první zmiňovaný – vycházející ze snů a představ svého režiséra a Salvátora Dalího – stvořil jeho tvůrce v pouhých 29 letech, Nenápadný půvab buržoazie (o neúspěšném scházení se přátel z vyšší společnosti), který získal Projekt 100 Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, natočil Buñuel v 72 letech. A co jiného než srovnání se divákům nabízí. Příznivci hororu se mohou těšit na klasiku, expresionistický Kabinet doktora Caligariho (1919) Roberta Wieneho. Na všechny čeká nejen novátorské řešení výtvarné scény a bizardní kombinace světla a stínu. Poláci vytáhli svůj trumf v podobě nejlepšího polského filmu roku 2006. Náměstí Spasitele (2006) od režisérů Krauzeových inklinuje ke konfliktu, jak ho známe z antické Médey. Americký Nový svět (2005) od Terrence Malicka stoprocentně potěší příznivkyně Colina Farrella, který si zahrál v této filmové legendě o Pocahontas. Projekt 100 v tomto případě slibuje nádherné přírodní scenérie a meditativního ducha. To, co zažili diváci při jeho promítání v Tokiu, však organizátoři návštěvníkům splnit nemohou. Tokio pod sedačkami instalováno sedm vůní, které měly umocnit divácký prožitek ze samotného filmu – milostné scény byly doprovázeny květinovou vůní, zatímco vypjaté scény doplňovala vůně rozmarýnu a máty. Mezi nejvýznamnější skvosty slovenské kinematografie se jistojistě řadí Obrazy starého světa (1972). Jedná se o cykly portrétů lidí z Liptova fotografa Martina Martinčeka. Nezapomenutelným zážitkem bude snímek Svatá hora (1973) kultovního Mexičana Alejandra Jodorowského, který se vydává na Posvátnou horu a boří přitom jedno tabu za druhým. Zajímavý může být také fakt, že se režisér hlásí k surrealistické tvůrčí skupině Panique Arrabal – Jodorowsky – Topor. A co kontroverzní Zabriskie Point (1970) od Michelangela Antonioniho? To jsou ideály volného života a lásky, Amerika a revolta studentů proti establishmentu. Už nám chybí pouze „magickorealistické“ Želvy mohou létat (2004) a jejich režisér Bahman Ghobadi s příběhem o dětech obchodujících s nášlapnými minami.

Přehled všech 100 měst a vyčerpávající detaily o celém Projektu 100 naleznete na
http://www.projekt100.cz. Nechejte se zlákat, rozhodně nebudete zklamaní.

datum: 12.01.2008 | autor: Petra Trombalová

»» kompletní seznam úvodníků