Karel Hynek Mácha: Máj - rozbor k maturitě
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša - rozbor k maturitě
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor - rozbor k maturitě
Petr Bezruč: Slezské písně
Karel Jaromír Erben: Kytice
Co k Vánocům neodmyslitelně patří? Kromě stromečku, dárků a Ježíška to jsou určitě betlémy. Zastavte se v naší uspěchané době a přijměte pozvání na krátkou exkurzi po českých betlémech.
Zpodobňování biblického příběhu narození Ježíše v judské obci Betlémě je staré jako lidstvo samo. Tradice stavění betlémů v českých zemích se datuje rokem 1560. Za tento zvyk můžeme patrně poděkovat jezuitům a františkánům, kteří jej zavedli v kostelích. Betlémy prošly dlouhou historií, v níž zažívaly nejenom svůj neuvěřitelný rozmach (jako v baroku), ale také zákazy jejich vystavování (za vlády Josefa II.). Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Šlechtici, měšťané a následně také vesničané si nechávali betlémy tvořit pro vlastní potěchu či se aktivně podíleli na jejich vzniku sami. Paradoxně josefovské nařízení o rušení betlémů vedlo ke vzniku betlemářství v Čechách. Vlastnit betlémský kousek bylo poctou. Rodiny by se jich v žádném případě nevzdaly a jejich členové je dědili z generace na generaci.
I přesto, že mají v českých končinách dlouhou cestu za sebou, vystavovány jsou až od konce 20. století. Nebyla to pro 19. století věčná škoda, že se nemohli pokochat betlémářským uměním? Naštěstí pro nás žijící ve století 21. si můžeme takřka v každém větším městě zajít na nějakou tu před i povánoční expozici lidových nebo kostelních betlémů. Á propos: víte, jaký je rozdíl mezi oběma podobami? Betlémy, které si můžete prohlédnout v chrámech Páně, dodržují složení - svatá rodina doplněná pastýři s ovečkami, volem a oslem, ke kterým jdou tři králové. Nesmí chybět anděl nad chlévem. Naproti tomu ty lidové tvoří ještě další figurky, jež představují konkrétní činnosti. Mezi nimi můžete vidět muzikanty, pastýře i lidičky nesoucí malému Ježíškovi dárky. Takové figurky jsou české originály a vidět je za hranicemi naší republiky je takřka nemožné.
Vraťme se ale k našim výstavám. Pokud se vyskytujete v našem hlavním městě, nalákáme Vás do Nejvyššího purkrabství Pražského hradu. Až do 6. ledna příštího roku se bude o Vaši přízeň ucházet 40 historických i současných betlémů uvolněných pro tuto příležitost soukromými majiteli, muzei i římskokatolickou církví. Expozice slibuje i nějakou tu raritu. Například 200 let starý deskový betlém namalovaný na karton, který sloužil jako chrámový betlém v Lodhéřově až do konce 2. světové války. Ve své kompletní podobě je ukázán široké veřejnosti vůbec poprvé. Nechybí kašírované figury, betlém zhotovený z chlebové směsi či oblékané jesličkové postavy.
Ovšem nejenom Pražský hrad je baštou betlémů. Zkuste výstavní síň Senátu ve Valdštejnském paláci. Čekají tam na Vás také netradiční betlémy jako pohádkový nebo tarokový. Tím nejstarším a nejvzácnějším, co můžete okukovat, je Příbramský betlém z 19. století, který ještě nikdy nebyl na veřejnosti vystaven. Zajímat by Vás mohl i mechanický betlém od sběratele Bohumila Duška vyrobený speciálně pro tuto výstavu.
Jestliže se Vám nechce do Prahy, nepohrdněte Společenským centrem v Rychnově nad Kněžnou. Již 11. ročník výstavy betlémů čítá více než 150 exponentů z Orlických hor, ale také z Latinské Ameriky a jiných koutů světa. Unikátem je betlém, ve kterém jsou postavy darovníků oblečené do všech historických krojů z celé České republiky. Nechybí nejrůznější materiály i věk tvůrců – nejmladší betlémáři je tři a půl roku.
Víte, které město nosí přízvisko „město betlémů“? Jistě, jsou to Třebechovice pod Orebem. Tamější muzeum vlastní nejcennější a nejobdivovanější betlém, Třebechovický mechanický betlém Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanizmu Josefa Frimla. Betlém je více než sto let starý, jeho rozměry jsou 7 x 3 x 2 m a obsahuje na 2 000 vyřezávaných dílů. Kromě dalších betlémů na koukání budete mít možnost si některé betlémy z prodejní expozice odnést domů a doladit tak vánoční atmosféru.
Luhačovické muzeum si pro Vás připravilo také jednu výstavečku. Je trochu z jiného soudku než třebechovická, protože ji tvoří díla především současných betlemářů z okolí Luhačovic a Zlína. Těšit se můžete jak na tradiční lidové řezbované betlémy, tak na betlémy zhotovené z glazované i neglazované keramiky, drátu, textilu, papíru a kombinovaného materiálu.
Ani Chomutov nezaostává za ostatními „betlémskými“ místy. Zdejší muzeum se vytáhlo skříňkovým betlémem vyrobený kolem roku 1900 či betlémem tak malým, že jesličky představuje skořápka od ořechu.
A co tahle betlémy na zámcích a hradech? Zámecké komnaty v Přerově či Hradci nad Moravicí by mohly o betlémech určitě hodně povídat. Slezskoostravský hrad se také stal dějištěm betlémských Vánoc. A tak si nezapomeňte prohlédnout ty dřevěné, keramické, skleněné, perníkové, betlémy ze šustí, z kúry, z kamínků ani háčkované. Jako nášup dostanete expozici „Stolování našich babiček“. Dobový nábytek, vybavení tehdejších kuchyní, ukázky různých vánočních zvyků (lití olova, plovoucí skořápky…), vánoční ozdoby, vánočky i cukroví bude čekat jen na Vás.
Výstavu betlémů a vánočních pohlednic si nenechejte ujít ve Znojmě. Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava je na Vás připraven až do 13. ledna.
A co by to bylo za betlémy bez Betlémské kaple. Mezi vystavovanými kusy se zde objeví například i „Betlém hluchoslepých“, který vytvořili členové Klubu přátel červenobílé hole.
Doufáme, že jsme Vás naladili tou správnou betlémovou náladou a že na některou výstavu vyrazíte. A pokud raději sáhnete po knize v teple svého domova, otevřete si například tu od předního znalce této problematiky u nás, etnografa Vladimíra Vaculíka.
Ať tak či tak, přejeme Vám bohaté Vánoce a bezstarostný nový rok 2008.
datum: 21.12.2007 | autor: Petra Trombalová
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.