Karel Hynek Mácha: Máj - rozbor k maturitě
Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša - rozbor k maturitě
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor - rozbor k maturitě
Petr Bezruč: Slezské písně
Karel Jaromír Erben: Kytice
Ve čtvrtek 16.11. letošního roku zemřel, v úctyhodném věku 94 let, americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman. Úmrtí světově proslulého ekonoma oznámila jeho rodina, podle listu The Wall Street Journal utrpěl Friedman infarkt a zemřel po převozu do nemocnice.
Uplynulo již 30 let od doby, kdy jeden z nejproslulejších a nejúspěšnějších ekonomů a to nejen v dějinách Ameriky, dostal Nobelovu cenu. Kdo by neznal jméno jednoho z největších ekonomických liberálů 20.století, zastánce ekonomické svobody jednotlivců a svobodného trhu, vůdčí osobnost chicagské školy (antikeynesovské revoluce) a ostrého kritika Keynesovy ekonomické teorie (a praxe)? Jméno osobnosti, která tak významně zasáhla do mnoha ekonomických oborů? Ano, byl jí Milton Friedman. Člověk, který ovlivnil uvažování desítek ba stovek ekonomů, a to nejen svých stoupenců, ale i odpůrců a kritiků. Člověk, který díky svým vědomostem, schopnostem a vytrvalosti, bude žít navěky!
Milton Friedman se narodil ve Spojených státech v Brooklynu v New York City roku 1912 chudým emigrantům z východní Evropy. Vzhledem k rodinným poměrům se musel mladičký Friedman “pořádně ohánět“, aby si mohl dovolit studovat. I naši dnešní studenti by mohli či snad dokonce měli vědět, že jeho studium bylo opravdu “vydřené“. Po dobu studií dřel (myl nádobí) v jedné newyorské restauraci. V roce 1928 se nechal mladý Friedman zapsat na studia pojistné matematiky Rutgersovy univerzity. Během krátké doby ho ale začala okouzlovat ekonomie, která se mu nakonec stala i osudnou, a proto se roku 1932 vydal za toužebným studiem do Chicaga. Po University of Chicago (MA 1933) následovala Columbia University (PhD 1946). V průběhu studia se mj.stačil i oženit, a to se svou spolužačkou Rose, která se stala nejen jeho partnerkou v soukromém životě, ale i aktivním partnerem v životě profesionálním. Více než šest desetiletí s ním sdílela přímo ukázkový manželský život (ještě ve věku kolem 85 let společně napsali memoáry osobně–odborného rázu s názvem Two Lucky People).
V roce 1935 pracoval ve Washingotnu na přípravě rozsáhlé studie o rozpočtech spotřebitelů, v letech 1941 – 1943 na ministerstvu financí, kde se zabýval daňovou politikou válečného období. Pracoval jako matematický statik, věnoval se problémům návrhů zbraní a válečné taktice. Na podzim roku 1950 působil jako konzultant agentury vlády Spojených států, která realizovala Marsallův plán. Působil jako docent na Minnesotské univerzitě, profesor University of Chicago i na stolci P. S. Russella. Stal se ekonomickým poradcem senátora B. Goldwatera a později i poradcem presidenta R. Nixona. V roce 1966 začal uveřejňovat pravidelné komentáře o aktuálních ekonomických problémech pro Newsweek, později psal i do časopisů American Economic a Review Econometrica. Jako ekonom-žurnalista působil i v dokumentárních televizních pořadech např.Free to Chaose.
Zabýval se příčinami inflace, problematikou růstu mezd a cen. Publikoval celou řad studií (Metodologie pozitivní ekonomie, Kapitalismus a svoboda, Svoboda volby, Za vším hledej peníze …), z nichž k nejvýznamnějším patří studie o důležitosti peněz při vysvětlování inflace a studie, ve které se zabývá časovým zpožděním v hospodářské politice. Friedman patřil mezi hlavní propagátory a ideology Nové pravice 70. a 80. let spojené s neoliberalismem, k zakládajícím členům liberální Společnosti Mont Pélerin (Mont Pélerin Society), kde v letech 1970-1972 zastával funkci prezidenta. V roce 1967 se stal prezidentem Americké ekonomické asociace (American Economic Association). Jako profesor hostoval na mnoha světových universitách, je nositelem několika desítek různých ocenění a četných doktorátů. Čestný doktorát získal v roce 1997 také na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Cesta k úspěchu tohoto muže nebyla rozhodně snadná – spíše by se dalo říci, že byla hodně trnitá. V 50. letech rozhodně nepatřil mezi vlivné a známé osoby ekonomického světa. Mnozí ho znali spíše jako urputného kritika Keynesovy ekonomie a tehdejší sociální politiky. Teprve o dvacet let později se dokázal Milton Friedman zařadit mezi největší ekonomické liberály 20. století, kteří vycházeli z klasické ekonomie Smitha. Jeho výzkumy byly oceněny Nobelovou cenou za ekonomii a stejně tak, jako se Marx stal vzorem radikálních levicových intelektuálů, stal se Milton Friedman vzorem všech liberálně smýšlejících lidí.
datum: 18.11.2006 | autor: Markéta Štolová
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.