S neposlušnými dětmi do kriminálu!

Pavel

Před několika dny schválili poslanci PČR po mnoha letech snížení věkové hranice pro trestní odpovědnost o jeden rok na čtrnáct let.

Ten krok chápu, snad i vítám. Byť není jistě ideální, řešit trestnou činnost dětí jejich vězněním, patrně jiné řešení neexistuje. Pokud se takový poberta nenaučil slušně chovat od rodičů nebo ve škole, není zřejmě jiná možnost než odnětí svobody. Diagnostické ústavy, dosud užívané, patrně nebyly dostatečně účinné a musel nastoupit těžší kalibr. A je to tak dobře. Páchá-li někdo, byť ve věku čtrnácti let trestnou činnost nejhrubšího zrna, nemám s ním slitování stejně jako s dospělým pachatelem.

Nevýhodu vidím, ve známém faktu, že poprvé uvěznění se ve vězení obvykle přiučí od spoluvězňů nekalým praktikám, které dosud neovládali a toliko se rozšíří spektrum jejich trestné činnosti. Ale přesto uvěznění pachatelů pochopitelně vítám. Jednak neznáme lepší řešení, musíme věřit, že ne všichni propuštění se stanou jen dokonalejšími zločinci, že prostě systém nápravy aspoň u některých funguje a hlavně trest odnětí svobody má představovat trvalou, stále přítomnou hrozbu pro všechny, kteří snad o spáchání trestného činu uvažují. Má tedy vedle zřejmého individuálně represivního účinku i efekt obecně preventivní. A zde je zřejmě skryt důvod onoho snížení věkové hranice. Dosud mohly děti provádět co se jim zlíbilo bez obav z trestu. Teď to bude snad jiné. Co ovšem počít s pachateli třináctiletými? Nevím. Do nekonečna hranici posouvat nelze, snad by zde pomohla možnost trestnou odpovědnost posuzovat individuálně. Ale to bychom asi od našeho právního systému očekávali přílišnou pružnost a invenci. Musíme být tedy rádi za to málo, co máme.

datum: 07.12.2005 | autor: Pavel

»» kompletní seznam úvodníků