Zahodíme desítky let pokroku?

Trendy v současné medicíně nepochybně směřují k lepším výsledkům v léčbě, ke snížení mortality a morbidity, obecně k většímu blahu pacienta. Týká se to všech oborů v celé jejich šíři. Bohužel, až na jednu výjimku. Tou je porodnictví. V porevoluční době se právě v porodnictví povážlivě rozmáhá, dle mého názoru, nezřídká škodlivý trend odmítání tzv. klasické medicíny a příklon k alternativám.

Ty mají rozličnou formu od pouhé záměny klasické porodní polohy za jinou, méně obvyklou, (vsedě, v podřepu aj.) přes přítomnost dalších osob u porodu, po porody ve vaně s vodou a porody mimo zdravotnická zařízení, např. doma. Jistě nelze odmítat požadavky rodiček na humánní prostředí a lidsky vlídný přístup. Co je však nutné odmítnout se vší rozhodností, jsou praktiky ohrožující zdraví a život matky nebo novorozeného dítěte. Někdo by mohl namítnout, že dříve s přeci také rodilo bez lékaře a v běžném domácím prostředí. Ano, ale za jakou cenu? My se dnes chlubíme jednou z nejnižších hodnot novorozenecké úmrtnosti na světě a tento primát nám přinesl právě pokrok a aplikace poznatků klasické medicíny. Chceme se tedy vrátit do dob horečky omladnic a mrtvě rozených plodů? Každá maminka si jistě přeje porodit zdravé miminko a sama být i po porodu v pořádku a přesto současně volí zvýšené riziko při porodu. Jak je to možné? Někde se patrně stala chyba a jde o to ji nalézt a napravit.

Bylo by pokrytecké vinit jen ženy samé. Naopak, ony jsou spíše obětmi než viníky. Co za touto chybou stojí jsou především neinformovanost a zhusta i nepříjemná minulá zkušenost. Pravými viníky jsou podle mne bulvární časopisy a babské klepy, které propagují tyto alternativy a lékaře a personál staví do opoziční role vůči ženě-rodičce. Tak tomu ale rozhodně není. Trvá-li lékař na nějakých postupech či opatřeních, není to proto, že by chtěl znepříjemnit ženě už tak těžkou situaci nebo že by tak konal pro své pohodlí. Jde mu v naprosté většině případů o blaho, zdraví a život pacientky/klientky. Nač zvyšovat riziko infekce porodem do vody, když to není nutné, nač trvat na civilním oblečení v porodním sále, když ústavní, sterilní poslouží stejně dobře? Takových případů by bylo možno uvést řadu. A v neposlední řadě je zde odpovědnost porodníka, tu z něj totiž nikdo nesejme. Je tedy pro redaktor(k)y v časopise snadné napsat článek o bezvadném alternativním porodu, oni totiž nebudou vláčeni po soudech, až matka dostane poporodní sepsi a až novorozenec bud mít třebas i trvalé následky vinou neodborně vedeného porodu.

datum: 23.11.2005 | autor: Pavel

»» kompletní seznam úvodníků