Have you ever been to Sin City?

Tak máme za sebou další velmi očekávanou premiéru tohoto léta, Sin City - Město hříchu. A jak film zapůsobil?

Na úvod je třeba říct, že film je adaptací stejnojmenného komiksu Franka Millera, který se podílel i na režii a spolu s Robertem Rodriguezem a Quentinem Tarantinem stvořili opravdu nevšední podívanou. Už název naznačuje, že asi nepůjde o film pro děti, stejně jako není pro děti film Pulp Fiction, se kterým Sin City rozhodně snese srovnání. Co že jsem zrovna napsal? Ale ano, pojďme si to rozebrat.

Podobně jako Pulp Fiction i Sin City je vlastně tvořeno několika epizodami, nejsou sice jednoznačně pojmenovány a odděleny, ale ve finále se spojí dohromady jako správné puzzle. A o co v nich jde? Kdo jsou naši hrdinové? Nejdříve se setkáváme s policajtem "ze staré školy", kterému do důchodu zbývá poslední den...ten mu ale záporňáci zpestří osmi lety v base. Dalším hrdinou je Marv, opravdu nezničitelný rváč, na kterého někdo hodil vraždu prostitutky. Dwight, kterému kdysi Marv zachránil život, se taky protlouká životem(doslova)od té doby co pověsil novinařinu na hřebík. Herce skoro určitě taky znáte, Bruce Willis, Mickey Rourke, Clive Owen. V rolích záporáků uvidíte třeba Elijah Wooda coby zamlklého milovníka vybrané kuchyně a specialistu na tichý boj v jedné osobě, nebo Benicia Del Tora jako žárlivého milence a konečně Nicka Stahla, rozmazleného a řádně úchylného synáčka místního senátora.

Podobně jako Pulp Fiction i Sin City je postaveno na černém humoru a drsných hláškách drsných chlapů. Některé vedlejší postavy jsou zde vyloženě pro pobavení diváka a skvěle se jim to daří, přestože někdo asi namítne, že takové účelové použití filmu škodí. Také vzletných frází v Julesově stylu se dočkáte, i když nejsou tak úderné jako známá citace z Ezechiela 25:17. Snad jen násilí a krve je v Sin City daleko víc a tu se dostáváme k zajímavé věci. Film se pokouší o navození komiksové atmosféry. Kromě vnitřních monologů postav tak činí i obrazem, který je věrný své předloze a totiž černobílý a občasným kontrastujícím použitím barev, takže krev je většinou bílá, občas červená a jednou i žlutá. A zde si všimnete zvláštní věci, že spousta toho násilí není vlastně ani vidět v obraze černobílých kontur, ale že si jej vlastně sám divák domýšlí, stejně jako třeba když čte knihu kde autor jen hrubým popisem dá obrysy scéně, kterou fantazie čtenáře doplní o detaily. Opravdu tohle není běžný prvek u velkoprodukčních filmů, přestože je použit zrovna pro zvýraznění(nebo snad zakrytí?)brutality světa Sin City.

Kdy naposledy jste viděli film, který by mohl nosit označení "noir"? Sám si nevzpomenu, ale asi to už bylo dávno, možná Dark City(Smrtihlav), není to zrovna žánr, který by vzkvétal, takže Sin City potěší i když zápletka není až tak docela originální. Z druhé strany vzato, myslím si, že se určitě neztratí v záplavě filmových zpracování komiksů. Vedle X-men 1&2, Spiderman 1&2, Daredevil nebo Fantastic Four rozhodně Sin City vyčnívá spolu s Batman Begins. Sice nemohu použít Marvova slova "...worth dying for, worth killing for, worth going to hell for...", ale za koupení lístku do kina ten film stojí.

datum: 21.07.2005 | autor: Rob

»» kompletní seznam úvodníků