Písek mezi zuby

Rob

Vždycky když se objeví nějaký dobrodružný film provázený celkem solidní reklamou a někdo se zeptá, jestli jsem jej už viděl, trochu znejistím, co mám vlastně říct. Sahara je jedním z těchto filmů. Uznávám, že dva týdny po premiéře už nemůže být o aktuálnosti ani řeč, takže spíše takové zamyšlení.

Málokdy se stane, že by takový film vyloženě zklamal po všech stránkách. Bez nadsázky se dá říct, že na nich vždy pracují profesionálové. Hudba a zvuk jsou bez debaty na dobré úrovni, scénář je napsán podle amerického knižního bestselleru, z exotické krajiny i průměrně schopný kameraman vykouzlí působivé záběry, herecké hvězdy na nás z plátna blýskají zářivými úsměvy... Co tomu teda chybí?
Bojím se, že tomu nechybí nic...jestli existuje nějaká příručka "Jak natočit dobrodružný film v deseti lekcích", tak Sahara obsahuje vše a na druhou stranu pouze to, co byste v takové příručce našli. Když to srovnám s klasikami žánru, ságou o Indiana Jonesovi, nevychází Sahara nijak špatně. Jde prostě jen o to, že už tu něco takového bylo a skrze 25 let nostalgie nám to může připadat jako kultovní dílo. Navíc na Sahaře je vidět snaha vytvořit nového hrdinu žánru...až příliš, vždyť to říká sám podtitul filmu "dobrodružství má nové jméno".

Takže vzato kolem a kolem divák o nic nepříjde, ale bohužel se nedá moc čekat, že by mu film nějak utkvěl v paměti, stejně jako spousty jiných. Kdo dnes vzdechne po Mumii(ano, možná na Nově; tam z ní udělají megafilm...), nebo ještě dále do historie, třeba filmy Honba za diamantem a Honba za klenotem Nilu? Prostě jen další z řady dobrodružství, odvážní muži, krásné ženy, pár záporňáků, poklad...

datum: 25.06.2005 | autor: Rob

»» kompletní seznam úvodníků