V předchozích dílech našeho seriálu sestaveného z odpovědí z ankety zde na Seminárky.cz jste se dozvěděli, jaké jsou tipy současných vysokoškolských studentů pro zdolání přijímaček a úspěšný první rok na škole. Nakonec nás zajímalo, jak jsou se svým studiem spokojení a co vidí jako jeho výhody nebo naopak nevýhody. Pokud uvažujete o studium na vysoké škole, můžete z jejich zkušeností načerpat inspiraci, na co všechno si dát při výběru školy nebo oboru pozor.Anonymita versus osobní přístup
Jako nevýhodu svých oborů často studenti zmiňovali anonymitu a neosobnost výuky, která souvisí s množstvím studentů na škole a obsazeností oborů. „Ráda bych, aby byla moje škola menší a méně anonymní,“ řekla nám studentka Sociální práce na Fakultě sociálních věd MU.
Počet studujících ovlivní nejen atmosféru studia a vztahy mezi spolužáky, ale také organizaci a průběh výuky nebo také zkoušek: „Fakulta je hodně anonymní, protože je jednooborová a v ročníku je kolem 700 lidí. Většina cvičení je pak přecpaných, takže se mění spíš v přednášku než v interaktivní hodinu,“ popisuje podmínky na své škole studentka Práva a právní vědy Právnické fakulty UK.
Velikost oborů poznamenává i vztah mezi vyučujícími a studenty. „Na škole nás z učitelů nikdo nezná, přístup některých z nich je velmi neosobní,“ poznamenává studentka Fakulty financí a účetnictví VŠE. Omezenější kapacitu oborů si naopak studenti převážně chválí. „Menší, uzavřenější obory dávají větší příležitosti k rozvoji než ty větší a anonymní,“ srovnává studentka Religionistiky na Filozofické fakultě MU. „Vzhledem k tomu, že je fakulta malá, je zde rodinné prostředí,“ popisuje zase atmosféru své školy studentka Fakulty managementu VŠE.
Studenti se sice shodují, že i na anonymitu si lze časem zvyknout (a někomu naopak zcela vyhovuje), ale pokud máte preference ohledně počtu spolužáků, nezapomeňte to při výběru školy zohlednit. Pomoci vám mohou informace o předpokládaných počtech přijatých studentů a o reálných počtech v minulých letech. Pro jednotlivé fakulty se je můžete dozvědět na www.VysokeSkoly.com.
Nezapomíná se na praxi?
Studenti obecně oceňují, pokud jejich obory poskytují vedle teoretického zázemí také možnost absolvovat v rámci studia praxi. „U nás se chodí na praxi po různých nemocnicích. Nejvíce mě bavila letní prázdninová praxe, kde jsem se naučila nejvíc věcí,“ chválí si praxe na Lékařské fakultě MU studentka Fyzioterapie. Studentka Zubního lékařství Lékařské fakulty UK v Hradci Králové se přidává: „Praktická výuka začíná již v prvním ročníku, takže si člověk užije i trochu zábavy.“
Zklamání ze studia je často spojeno právě s nedostatečnou přípravou pro praktické uplatnění a praxe není podle studentů nikdy dost: „Se studiem jsem velmi spokojená, jen si myslím, že by se zde mělo ještě více dbát na to, aby měli studenti kromě teorie i řádnou praxi,“ sdělila nám svůj názor studentka Vysoké školy obchodní.
O možnostech praxe můžete mnoho informací dopředu získat z internetových stránek škol a studijních plánů.
Předměty, studium v zahraničí a další možnosti rozvoje
Ne vždy studenti zjistí, že mohou na svém oboru studovat přesně to, co chtějí. „Problém je někdy při zápisu předmětů, kdy je vypsán pouze omezený počet předmětů. Studenti pak nemohou studovat to, co by chtěli, protože předmět není vypsán z důvodu, že ho nemá kdo učit,“ popisuje studentka Fakulty Managementu VŠE. Podobně se cítí i studentka Univerzity Hradec Králové: „Se školou jsem spokojena, jen je škoda, že neustále klesá počet nabízených předmětů i dotace některých.“
Pokud chcete podobné situaci předejít, pomohou vám studijní plány, rozvrhy nebo nabídky předmětů vyvěšované obvykle volně na internetových stránkách. Dopředu si tak můžete zjistit, kde jsou nabízeny rozsah a zaměření předmětů, které by vám nejvíc vyhovovaly, a zda je možná specializace v rámci oboru. Ta je mezi studenty obecně vítaná: „Zvláště bych ocenil sérii přednášek, které umožňují specializaci ve vybraných oborech,“ poznamenává student Teoretické informatiky na Fakultě informatiky MU.
Spokojenost současných studentů se také odvíjí od náročnosti předmětů – někdo raději studiem proplouvá, jiný se s nízkými nároky nespokojí. Náročnost nebo také oblíbenost předmětů si můžete alespoň u některých škol dopředu zmapovat na výsledcích studentské evaluace zveřejněných na internetu.
Jako velká výhoda je spatřována možnost strávit část studia v zahraničí nebo se zapojit do vědeckých projektů školy. „Díky přístupu přednášejících a vedení školy se mi poštěstilo vyjet na Erasmus a zúčastnit se několika konferencí,“ pochvaluje si studenta Religionistiky na Masarykově univerzitě. Podobnou pozitivní zkušenost má také studentka Přírodovědecké fakulty UPOL: „Moje škola umožňuje zapojení do vědeckých i vzdělávacích projektů. Na což je úzce navázána i možnost vycestovat na studijní pobyt do zahraničí.“
Možnost realizovat vlastní výzkumy a projekty vysoce hodnotí student Fakulty technologické UTB.
Mnoho informací o možnostech studia vám dá návštěva dnů otevřených dveří vysokých škol. Jejich termíny můžete sledovat v kalendáři akcí na www.VysokeSkoly.com.
A co učitelé a zaměstnanci školy?
Není překvapením, že častým předmětem pochval nebo naopak kritik současných studentů jsou vyučující – jejich odbornost, praktické zkušenosti nebo způsob vyučování. Právě oni můžou do značné míry ovlivnit to, jak vás bude výuka zajímat a bavit, jak náročné bude složit zkoušku a co si ze studia odnesete.
Ani informace o vyučujících není tak těžké si získat dopředu – začít můžete u profilů na stránkách škol a už zmíněných evaluací.
Hodnotit školu a obor jen podle vyučujících je ale podle studentů chybné: „Samozřejmě sem tam budete bojovat s profesory některých předmětů, kteří volí svérázný přístup k výuce, ale to koneckonců všude,“ připomíná studentka Angličtiny pro mezikulturní komunikaci na Filozofické fakultě UK. „Někteří vyučující si potřebují asi něco dokázat. Ale to zase naopak vyrovnávají jiní vyučující, kteří jsou skvělí,“ dívá se na věc podobně studentka Ruštiny ve sféře podnikání na Ostravské univerzitě.
Totéž platí i o byrokracii na škole – občas vám může studium znepříjemnit, ale potýkat se s ní budete v různé míře všude.
Uplatnění po škole
Nemalou roli ve spokojenosti se studiem hraje také možnost uplatnění po absolvování školy. „Učení je sice hodně, ale po škole není zase problém najít práci,“ oceňuje u svého oboru studentka Zubního lékařství na Univerzitě Karlově.
Zároveň se ale studenti shodovali na tom, že i obor s nižším uplatněním stojí za to studovat, pokud člověka baví. Jestliže si chcete školu a obor studia vybírat také podle možnosti uplatnění, pomohou vám informace o nezaměstnanosti absolventů fakult na www.VysokeSkoly.com.
Očekávání a aktivní přístup
Své školy studenti obvykle hodnotili podle toho, co od nich očekávali: titul, zkušenosti pro praxi, teoretické vzdělání, veselý studentský život… Školy a obory nejsou dobré samy o sobě, ale vzhledem k tomu, co se po nich požaduje. Při výběru školy si tak nezapomeňte ujasnit, proč chcete na vysokou školu jít. Snadněji si pak vyberete tu, na které budete opravdu spokojeni.
Stejně tak platí, že pocit spokojenosti často nepřijde sám, ale musí se mu pomoci. Škola nemusí být ideální, ale podle studentky Právnické fakulty UK nakonec „záleží na každém, jak si studium zařídí“. Připojuje se k ní studentka Pedagogické fakulty téže univerzity: „Hodně by mohlo být lepší, ale je to k něčemu, když člověk chce.“