Jak přežít 1. rok studia na VŠ? Máme rady a tipy z první ruky

Vstup na vysokou školu je v mnohém krokem do neznáma a první rok na vás čeká spousta novinek. Nové prostředí, spolužáci, denní režim, přístup vyučujících… Aby vaše „aklimatizace“ proběhla rychle a bez problémů, zeptali jsme se v anketě zde na Seminárky.cz současných vysokoškoláků, jaké jsou jejich rady a tipy pro první ročník.

Příprava: raději už předem

Možná je to překvapivé, ale studenti vysokých škol radí nepodcenit přípravu o prázdninách před prvním semestrem. Týká se to jak zopakování středoškolského učiva, které vám při učení se nové látce přijde vhod, ale také seznámení s prostředím školy. „Nejdůležitější je o prázdninách nelenošit a zopakovat si učivo matematiky z gymplu nebo z jiné SŠ,“ říká student Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Studentka Pedagogické fakulty UHK zase vzkazuje: „Určitě to chce řádně prozkoumat informační systém, ještě před začátkem semestru. Najděte si také, kde je jaká budova, a koukněte se, kudy budete mezi nimi chodit.“

Jestliže bude studium vašeho oboru založené z velké části na četbě literatury, není od věci si udělat náskok. Studentka Anglické a francouzské filologie na Univerzitě Palackého doporučuje budoucím prvákům, „aby se snažili ještě před začátkem semestru načíst povinnou literaturu. V průběhu semestru toho bývá hodně a pak mnoho lidi nestíhá.“

Před prvním semestrem je třeba myslet také na praktickou stránku studia – od bydlení po případné pořizování notebooku.

Spojte síly

Poznávání nové školy byste také měli podle rad studentů zasvětit první týdny semestru. Většinově radí spojit síly s dalšími spolužáky. „Jednoznačně se vyplatí udělat si partu spolupracujících studentů hned na začátku,“ zdůrazňuje studentka Obchodně podnikatelské fakulty OU. Společně můžete prozkoumávat taje studijních informačních systémů, zjišťovat studijní povinnosti, docházku a aktuality nebo si radit se zápisem předmětů.

Velkou pomoc můžou poskytnout i informace od starších studentů. „Nejlépe si najděte někoho na stejném oboru a ve vyšším ročníku, kdo vám poradí, co a jak, co vás čeká a co je třeba si ohlídat,“ doporučuje studentka Pedagogické fakulty UK. Svoji informovanost o poměrech na škole a studijních povinnostech rozhodně nepodceňte a využívejte všechny dostupné zdroje informací, ať už jsou to další studenti, studijní oddělení nebo informační a diskusní portály pro studující.

Neváhejte také využívat nabídky studentských organizací, studentka Právnické fakulty UK například radí: „Jít s ELSOU (studentská organizace) na prohlídku knihovny – hodí se to a je to zdarma.“ Studentka religionistiky na Masarykově univerzitě shrnuje všechna tato doporučení: „Ptát se, ptát se a ptát se. Jak se říká, líná huba… Občas stačí opomenout nějakou maličkost v zápisu, a pokud se neřeší, může to mít za následek ukončení celého studia.“

Z nových podmínek není třeba být příliš nervózní, ať už je to množství učiva nebo nový režim. Uvědomte si, že ostatní prváci se cítí podobně a zvykat si musely i starší ročníky. „Hlavně zachovat klid. Než se člověk zorientuje, dá to čas,“ uklidňuje studentka Pedagogické fakulty UHK a studentka Právnické fakulty UK se k ní přidává: „Hlavně neklesat na duchu po tom prvotním vyděšení z vysoké školy!“

Rozvržení studia

Jakmile najedete do vysokoškolských kolejí, je čas myslet na rozvržení studia. Na mnoha školách je kreditní systém, kde není striktně předepsáno, v jakém ročníku je třeba jednotlivé předměty plnit. Některé předměty si tak můžete přeložit na další roky, ale studenti zároveň upozorňují, abyste při tom byli opatrní. Některé kurzy jsou podmínkou zápisu do dalších, v jiných se učí základy, jejichž zvládnutí je potřeba pro další studium. Takové rozhodně není radno odkládat. „Věnujte velkou pozornost úvodním předmětům, které jsou obvykle neoblíbené a považované za příliš teoretické. Znalosti z nich jsou ale v budoucnu potřeba,“ vzkazuje studentka Fakulty sociálních studií MU.

Není od věci ani zapřemýšlet, zda odchodit některé kurzy s předstihem: „Je lepší nahnat kredity co nejdříve v prvních dvou letech, ať je pak dost času na bakalářku,“ radí student Andragogiky na Univerzitě Karlově. Zároveň si uvědomte, kolik jste toho schopni v jednom semestru zvládnout a zda opravdu chcete dosáhnout více kreditů, než je za celé studium požadováno. Studentka Historie na Univerzitě Karlově k tomu dodává: „Nesnažte se za každou cenu splnit co nejvíce předmětů, protože pak se z toho člověk také může zbláznit.“

Obvykle je nutné v jednotlivých ročnících dosáhnout minimálního počtu kreditů, je proto dobré pojistit se, že neúspěch u některé zkoušky vám to neznemožní: „Určitě se vyplatí si zapsat volitelné předměty, aby člověk měl rezervní kredity, kdyby se mu v prváku něco nepovedlo,“ doporučuje studentka Právnické fakulty UK.

U volitelných předmětů, kde máte možnost výběru, se vyplatí poptat se na zkušenosti starších studentů a sledovat výsledky studentského hodnocení kurzů. „Sledujte evaluaci předmětů studenty a hodnocení úspěšnosti předmětů, kde se můžete dočíst náročnost ukončení předmětu a spokojenost studentů. Podle tohoto doporučuji vybírat volitelné předměty,“ vzkazuje studentka Fakulty managementu VŠE.

I u povinných předmětů, které absolvovat musíte, můžete udělat hodně proto, aby vám výuka více vyhovovala: „Pokud vám nesedí učitel na nějaký předmět a probíranou látku od něj nechápete, tak si dojděte za jiným učitelem vyučujícím daný předmět a domluvte se s ním na tom, že byste docházeli i na jeho blok, jen kvůli poslechu,“ radí studentka Podnikové ekonomiky Technické univerzity v Liberci.

Docházku na kurzy sice studenti radí nebrat na lehkou váhu, na druhou stranu se shodují v tom, že není nutné za každou cenu chodit na nepovinné přednášky, které pro vás nemají žádný přínos. Pravidelná docházka se ale vyplatí u zkoušek – jednak budete u vyučujících lépe zapsaní, jednak vám to pomůže k lepší přípravě. „Jsou pedagogové, co přednáší věci, které v knihách nejsou, a pak je dají do otázek,“ popisuje svoji zkušenost studentka Pedagogické fakulty MU. Současně doporučuje obrátit se na starší ročníky: „Rozhodně stojí za to, poptat se starších, co bylo u testů loni. Mnohdy totiž bývají docela podobné.“

Zkouška je od slova zkoušet?

U zkoušek buďte připravení i na to, že často záleží na tom, kdo vás bude zkoušet, a také na variantě testů, varuje studentka Technické univerzity v Liberci. S dobrou přípravou a odhodlaností vás to ale nemůže příliš překvapit. Pamatujte také, že „není dobré usnout na vavřínech hned po první úspěšné zkoušce,“ jak nám řekl student Ekonomiky a managementu na BIBS.

U zkoušek neváhejte využívat předtermíny a zkouškovou zátěž si tak více rozložit, vzkazuje studentka Fakulty ekonomické ZČU. Rozhodně nic nenechávejte na poslední chvíli, dovává. Pokud ke zkoušce něčemu nerozumíte, nebojte zajít na konzultace. „Přiznání nepochopení látky neznamená hloupost, ale zájem o studium,“ připomíná studentka Diskrétní matematiky na Univerzitě Palackého.

Skripta, učebnice, zápisky

Ke studiu a přípravě na zkoušky si vždy nevystačíte se zápisky z přednášek a musíte sáhnout po učebnicích, skriptech nebo další literatuře. Současní studenti radí nevrhat se po hlavě do nákupu nových studijních materiálů – přece jen ještě přesně nevíte, co je skutečně potřeba, co se vyplatí mít doma a u čeho stačí jen výpůjčka z knihovny.

Pokud se rozhodnete knihy pořizovat, stojí za to prohlížet nástěnky, podat si inzerát nebo se poptat starších kolegů, zda nejsou k mání již využité, které bývají i podstatně levnější. „Prvákům radím, aby nakoupili učebnice od starších kolegů, protože nové stojí celé jmění,“ potvrzuje studentka Práva a právní vědy na Univerzitě Karlově.

Materiály můžete sehnat také na internetu: kromě prezentací a přednáškových materiálů od vyučujících najdete velké množství kvalitně zpracovaných materiálů zde na www.Seminarky.cz - své zápisky z přednášek, vypracované zkouškové otázky a další podklady zde můžete také vložit a přivydělat si.

Jak na učitele

Samostatnou kapitolou jsou vyučující. Potíže vám může dělat i taková maličkost, jako je správné oslovování. Zatímco na střední škole se často pro všechny vyučující používá titul profesor, na vysokých školách se jim mohou chlubit jen ti nejzasloužilejší. Nezapomeňte proto ani na použití odpovídajících titulů při zdravení a oslovování, připomíná studentka Filozofické fakulty OU.

O svých vyučujících byste ale určitě měli znát více než jen tituly. „Zjistěte si, jaký je každý učitel. Usnadní to přípravu na zkoušky,“ doporučuje studentka téže školy. Rozhodně tu neuškodí znát odborné zájmy vyučujícího nebo jeho povahu. Nakonec si dávejte pozor i na to, co naopak vyučující ví o vás. „Také hodně záleží na tom, jak se před vyučujícími zapíšete, protože vaše pověst se s vámi ponese celé studium,“ uzavírá studentka Filozofické fakulty UK.

Na závěr

A jakými vlastnostmi a přístupem byste se měli ke studiu vybavit? Ačkoli studium není radno podceňovat, není podle studentů ani dobré brát ho příliš vážně a neustále se stresovat. Rozhodně se nevzdávejte, pokud se setkáte s nějakým neúspěchem, ten potká téměř každého. „Nenechte se odradit počátečními neúspěchy. To, že se vaše první překlady budou po opravě vyučujícím červenat, neznamená, že zde nemáte co dělat. Buďte vnímaví a otevření novým podnětům, uvidíte, že se brzy dostaví pocit, že se kontinuálně zlepšujete!“ povzbuzuje prváky svého oboru studentka Angličtiny pro mezikulturní komunikaci na Univerzitě Karlově. „Radila bych hlavně vytrvalost a odhodlanost a pak se dá zvládnout úplně všechno, i když někdy je potřeba trochu sebezapření,“ popisuje svoji strategii studentka Ekonomické fakulty TUL. Připravte se také na to, že vysoká škola na rozdíl od střední vyžaduje o něco více vaší samostatnosti.

Závěrečná rada studentky Farmacie na Univerzitě Karlově je asi ta nejpříjemnější: ačkoli jste na vysoké škole především kvůli studiu, nezapomeňte si svůj pobyt na ní také užít!