Očima studenta: jak se žije na koleji a na privátu?

V dnešním úvodníku Karel Švanda, sám studující a na koleji bydlící, úsměvně a s nadsázkou rekapituluje slasti a strasti bydlení na koleji a privátu. V závěru se zamýšlí nad tím, které bydlení je pro koho vhodnější a zda raději do školy nedojíždět.

Pokud vás přijali na vysněnou vysokou školu v jiném městě, než ve kterém bydlíte, pak se nejspíš budete muset poohlédnout po bydlení. Pokud jste mančin, nebo tatínkův mazánek, uvažujete třeba o dojíždění. Tak to zrovna není dobrá varianta. Dojíždění je snesitelné nanejvýš tak 3x až 4x do týdne a do vzdálenosti kolem 100 km od vašeho domova. Na druhou stranu, ale ztratíte mnoho času v dopravních prostředcích, jste také nuceni vstávat dříve. Občas spadnou troleje, nebo se vláček, či autobus někde zapomene a zpoždění vám ještě více zkomplikuje život. Bydlet, žít a studovat v jiném městě vás mnohému naučí. Především samostatnosti, nezávislosti a odpovědnosti za sebe sama. Je to škola života! Nepatříte-li mezi zlatou mládež a milionářské děti, tak s pravděpodobností rovnající se jistotě budete sdílet obytné prostory ještě s jinými osobami.

Bydlení na koleji
Ze zkušenosti autora tohoto článku není nic lepšího než bydlení na koleji. Kolejní party, spousta nových a zajímavých lidí, svoboda, klídek. Občas vás možná zprudí kolejbába za nějakou prkotinu, ale jinak se tam žije blaze. Za nejvýše tři tisícovky ve skromně a prakticky vybaveném dvoulůžáku můžete během akademického roku spokojeně tlít. Součástí kolejí bývají i společenská a televizní místnost, chudě zařízená posilovna, kuchyňka a pračka, kterou si musíte předem objednat a také zaplatit. Prací prášek musíte mít vlastní. Pánům vřele nedoporučuji posledně jmenovanou instituci využívat. Prací stroj bývá mimořádně náročný na obsluhu. Navíc návod k obsluze je již natolik ohmatán, rozmáčen, že z něj i technicky nadaní těžko odvodí procesní přístup. Za drobnou odměnu vám s tím ochotně pomůže zdatnější ženština, nebo holt prádelko musíte odvézt zpět k vyprání mamince. Dobré je, že obdržíte od vaší univerzity, či vysoké školy, příspěvek na kolejné, který se pohybuje kolem 700 Kč měsíčně. O kolej můžete žádat i v průběhu školního roku, pokud se na vás nedostalo. Spousta studentů totiž končí studium dříve z různých důvodů: odjíždí na stáž, složí státnice, nebo si to prostě rozmyslí či už propili veškeré peníze od rodičů. Takže neklesejte na mysli a zkoušejte štěstí průběžně.

Bydlení na privátu
Privát také není k zahození. Využívají ho především starší a zkušenější studenti, kteří chtějí mít více soukromí a klidu na učení. A naopak nechtějí sdílet jedny sprchy a záchodky s dalšími 50 lidmi, jako je to například na pražských kolejích Větrník a Hvězda. Nejdříve ovšem musíte intenzivně hledat v inzerátech dobrou nabídku, a to buď přes realitku, nebo bez ní. Je asi nad slunce jasnější, že bez realitky to vyjde levněji. Bohužel většinu nabídek zprostředkovávají realitní kanceláře. Poplatek za zprostředkování je různý. Někdy to může být i ve výši jednoho měsíčního nájmu. Dále také musíte zaplatit kauci, která se zpravidla rovná jednomu nebo dvěma měsíčním nájmům. Je to taková obrana pronajímatele například před vašimi choutkami demolovat zařízení bytu po neúspěšném složení zkoušky. Vždy raději mějte uzavřený písemný vztah mezi majitelem (pronajímatelem) a vámi (nájemníky). Přeci jen smlouva upravuje vzájemná práva a povinnosti. Ústně sjednané podmínky se těžko v případě sporu dokazují.

Podtrženo sečteno: zpočátku studia raději bydlete na koleji. Ušetříte si tak spoustu starostí s nejrůznějšími opravami vybavení bytu, které nájemníci platí sami. Navíc bydlení na kolejí není tolik zavazující a můžete odejít ze dne na den. V případě pronájmu se pronajímatel může pojistit i dvouměsíční výpovědní lhůtou. Až se trochu v novém městě rozkoukáte a navážete známosti, pak se můžete dohodnout, že si pronajmete nějaké bydlení a zkusit druhou variantu.

Za celý tým seminárky.cz vám přejeme, aby se vám nadcházející akademický rok vydařil a abyste nemuseli řešit jakékoliv problémy s bydlením.

datum: 11.09.2009 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků