Putování po osudu Seminárek očima jejich zakladatele

Největší databáze referátů a seminárních prací bude příští rok na českém internetu už 10 let. Její zakladatel Martin Šimša je doktorem medicíny a zároveň úspěšným internetovým podnikatelem. Podívejme se, jak vidí Seminárky dnes a jaké má s nimi další plány. .

Martine, proč jsi založil Seminárky?
Chtěl jsem, aby středoškolští a vysokoškolští studenti měli možnost někde prezentovat své práce, protože vím, jak na vysokých školách končily. Fungovalo to stylem „napiš seminárku, za to dostaneš zápočet“, ale nikdo ji nečetl. Takže i když sis dal záležet, neměl jsi šanci se s ní někde pochlubit. Natož aby práci někdo přečetl a pochválil ti jí.

Takže jedním z důvodů založení Seminárek bylo i to, že nikdo nečetl tvé práce?
Určitě. Psal jsem seminárky na ekonomce a vždycky jsem se docela poctivě snažil, aby ty práce k něčemu vypadaly. Chodil jsem i do terénu. Ale když jsem viděl, že je fakt nikdo nečte, že jde vyloženě jen o ten zápočet, tak jsem si řekl, že takhle to prostě nejde. Je to hrozná škoda. Navíc, takhle si pedagogové jen vytvářejí podmínky pro nekonečné plagiátorství, protože pokud mou práci nikdo nečte a nekontroluje, tak je vlastně jedno, jak ji napíšu, nebo odkud jí stáhnu.

Počkej, co si tedy mám o Seminárkách myslet? Nejsou snad Seminárky databází studijních materiálů a prací?
Ano, jsou, ale ne ve smyslu, že ty práce lidé opíšou. Jsme pro ně zdroj dostupných informací a zdroj inspirace. Nejsme plagiátorská databáze. Všechny texty se dají použít tak, že napíšeš citaci. Na vysokých školách se často zadávala témata, o kterých jsi nevěděl, jak je uchopit. Jak s nimi začít. Tak proč se nepodívat, jak to uchopil někdo jiný? Když točíš film, také znáš filmy ostatních.

Jak jste sháněli první práce? Jaký byl vlastně rozjezd Seminárek?
Začali jsme v roce 1999 a práce prvně sháněli po kamarádech. Ale lidi je velmi rychle začali posílat. Ten projekt objevil velkou díru v potřebách. Skutečně bylo vidět, že studenti přesně tohle chtěli a hledali. Odpovídal tomu růst návštěvnosti i to nadšení, se kterým se setkal. Začátek byl velmi rychlý a spontánní.

Kdy nastal zlom, a Seminárky se staly známými?
Růst návštěvnosti byl velký už v průběhu prvního roku. Navíc se o nás velmi rychle psalo v časopisech a tak, protože to byl opravdu nový nápad. Asi za tak dva roky už jsme byli hodně známí a přitom jsme nikde nedělali reklamu, jen jsme ze začátku vylepili pár letáků.

Takový projekt stojí hodně energie a peněz. Kdy se začaly investice do Seminárek splácet?
Až na konci roku 2005, kdy se zavedly SMS platby za stažení. To už bylo opravdu potřeba zaplatit profesionální práci na autorizaci seminárek, hosting a další.

A co investovaná energie? Odráží se na Seminárkách třeba v tom, že jste nejnavštěvovanější server tohoto typu?
Já si myslím, že málokdo takovou práci dělal šest let jen srdcem. A málokdo ji dělá teď profesionálně. Každou práci u nás někdo vidí a zpracuje ji. Vytváříme standardizovanou databázi, která je už teď velmi rozsáhlá a do budoucna se bude stále růst. Teď je v ní přes 13 000 prací, přitom velké množství nově příchozích se vyřadí, protože jsou odněkud okopírované, nekvalitní… Tahle námaha a naše nasazení se musí někde projevit. Jsme rádi, že je lidé vidí a oceňují je.

Kolik lidí tuhle všechnu práci zvládá?
Na plný úvazek tři lidé. Navíc programátor a dva redaktoři.

Jaké technika stojí za nimi?
Seminárky dlouhé roky běžely na hostingu a později na pronajatém serveru, který začal být přetížený a drahý. Tak jsme se rozhodli mít vlastní. Teď už běží na dvou serverech, které pomalu nám pomalu přestávají stačit.

Co čeká Seminárky dál?
Chceme dát možnost i pedagogům, aby prezentovali své texty a měli příležitost je touhle cestou prodávat. Chtěl bych přepracovat design, propojit Seminárky s ostatními weby a integrovat nově získaný Čtenářský-Deník.cz...

Doufejme, že se to podaří...Martine, ty ale nemáš jen Seminárky. Tvým dalším projektem jsou eBrigády, k čemu jsou dobré?
eBrigády doplňují služby, které začaly Seminárkami, protože ke studentskému životu samozřejmě patří i přivýdělky. Je to databáze brigád, kterou jsme nastartovali na podzim 2006.

Zatím je to databáze brigád. Jak tě znám, máš s ní nějaké speciální plány…
To mám. Vytvořit nový systém databáze životopisů, kde se studenti mohli prezentovat potenciálním zaměstnavatelům i v propojení se Seminárkami. Mohli by tak předvést svoje studentské práce. Aby i podle nich si zaměstnavatelé mohli říct, jestli jsou to pro ně ti praví. Byla by tam možnost napsat, kde už byli na stáži, jaké odborné články napsali, jaké dělali projekty v rámci školy… Studenti jinak nemají co nabídnout a tohle je to, co dělali během studia: studovali na plný úvazek. Ten, kdo studoval dobře a snažil se dělat něco navíc, to může v novém systému zúročit. Nové eBrigády budou taková kvaziseznamka, kde se seznamuje uchazeč a zaměstnavatel. Ta u nás, myslím, stále chybí.

Kdo na eBrigádách inzeruje?
Jednotliví zaměstnavatelé z celé republiky, kteří nabízejí krátkodobou i dlouhodobou spolupráci. Jsou to různé neziskové organizace, které shánějí brigádníky pro jednorázové akce, ale i Mc Donald’s… Je tam velká spousta firem.

Co teď přinášejí eBrigády zaměstnavatelům?
Kromě nabídky životopisů, které potenciální zaměstnavatele zajímají, se mohou firmy před studenty prezentovat formou personálního marketingu – mají tak možnost prezentovat se široké skupině případných zaměstnanců.

Týkají se eBrigády jen brigád?
Zatím ano, ale už se pracuje na nabídce pracovních pozic na plný úvazek. Plánujeme i zpětnou vazbu od uživatelů – jaká byla spokojenost s tou kterou brigádou, prací a s firmou. A potom i detailnější databázi uchazečů samotných.

Jakou mají eBrigády návštěvnost a jak ji hodnotíš?
Je to 60 – 100 000 unikátních návštěv měsíčně, bez větších inzertních kampaní roste návštěvnost každý rok o 100%. To znamená, že si jako služba své návštěvníky nachází.

Seminárky, eBrigády, Čtenářský deník… Je za tím nějaký dlouhodobý plán?
Je. Kolem Seminárek chci vybudovat skupinu webů, které se budou navzájem doplňovat. A také magazín, který bude oslovovat lidi v této věkové kategorii. Přijdou určitě i další nápady.

To je hodně plánování a hodně práce do budoucnosti. Martine, nezabírají ti internetové projekty veškerý čas?
Kdo jednou vystuduje medicínu, má potřebu ji dělat. Tak se snažím o nenásilné propojení mezi ní a mezi svými projekty. Na částečný úvazek pracuji v ordinaci pro firemní klientelu v centru Prahy.

Co tě motivuje k tomu přidávat si k náročné práci lékaře ještě několik dalších projektů?
Myslím si, že vím, co lidí chtějí a chci si i dokázat, že umím vymyslet službu, která je žádaná. Takovou, která jim dělá radost a pomáhá jim v životě a v tom, co je zajímá. Baví mě, dávat lidem to, co potřebují. A dávat jim to kvalitně. Platí, že když se něco dělá srdcem, pro dobrý pocit a člověk za tím nevidí peníze, tak tím víc to nakonec vychází. Jednoduše se snažím realizovat to, co lidé chtějí a jak to chtějí. Jinak to ani dělat nejde, se službou, nebo produktem, se musí lidem přijít naproti.

Co si myslíš, že je smyslem tvého života?
Využít extrémně krátký čas, který nám je vymezený. Abych pro historii nebyl jen naprosto bezejmenným číslem ve statistikách, ale aby tady po mně něco zůstalo.

datum: 08.04.2009 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků