Jak se studuje na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze..

Univerzita Karlova v Praze se pyšní hned 5 lékařskými fakultami. O jejich různorodé úrovni se napovídá v kuloárech ledasco. Každopádně studium na nich patří k nejnáročnějším a také nejdelším. Přemýšlíte-li, kam si v budoucnu podat přihlášku, tak vám tentokrát přinášíme rozhovor s medikem Pavlem Hálou, který momentálně tráví semestr v Norsku v rámci výměnného studijního programu.

Pavle, co jsi vystudoval předtím, než ses přihlásil na 2. LF UK?
Jako naprostá většina mých současných spolužáků jsem vystudoval gymnasium se všeobecným zaměřením. Nepatřil jsem k těm, kteří již od prváku považovali medicínu za jedinou možnost do budoucna, proto jsem ani v nejmenším nevybíral například mezi volitelnými předměty ty, které by byly spojené s biologií nebo třeba latinou.

Jak ses připravoval na přijímačky?
Příprava je přesně to, co je zásadně rozhodující pro úspěch při přijímačkách. Přijímačky na každou lékařskou fakultu se liší. Na druhou, tedy motolskou, fakultu byly před čtyřmi lety přijímačky dvoudenní. Na testy prvního dne se připravovat lze, a to velmi pečlivě z materiálů poskytovaných fakultou. Druhý den se jedná o pohovor, před kterým si student vytáhne několik otázek z obecných témat, a před představiteli fakulty má k dispozici asi 15 minut na rozhovor.

Jak probíhaly samotné přijímačky? Byly náročné?
Test se skládá z části věnované fyzice, biologii a chemii, druhá část potom z logiky. Považuji téměř za nutnost věnovat se přípravě svědomitě a využít k ní sbírku testových otázek ze studijního oddělení naší fakulty. Testy náročné jsou, učitelé při nich působí přísně, spravedlivě. Nedávají šanci na podvádění.

Kolik kol měly přijímačky a co se u nich prověřovalo?
Přijímačky jsou dvoukolové. V prvním kole jde o úspěšné napsání testů. Svůj výsledek se uchazeč dozví ještě týž den a v případě úspěchu je druhý den pozván na druhé kolo – pohovor s představiteli fakulty. Uspět v obou kolech je zásadní pro přijetí, body z obou kol se sčítají.

Jak se ti teď studuje?
Studuji pátý ročník a nemohu říci jinak než dobře. Výhrady se naleznou vždy, ovšem při zájmu si student na fakultě a v nemocnici má dobrou šanci nalézt tu svou oblíbenou činnost, například i mimo školní povinnosti. Na mnoha ústavech nebo na klinikách lze poznat zaměstnance, kteří vám vyjdou vstříc a umožní vám tak aktivní zapojení se do jejich každodenního běhu. Myslím, že nabídka v tomto směru stále převyšuje poptávku studentů.

Kolik vás je v ročníku na jednom oboru a kolik v kruhu?
V ročníku je něco mezi 150 až 200 studenty, kteří jsou rozděleni do 10 až 12 kruhů. Až na občasné výjimky máte velkou šanci, že se spolužáky ze svého kruhu budete moci studovat od prvního až do posledního ročníku. Mnoho z nich tak uvidíte každý den.

Jaký je poměr holek a kluků? Jste dobrá parta?
Špatný. Výborná. Tedy: mnoho holek se zřejmě zhlédlo v dr. Quinn a naprosto převažují v počtech nad námi kluky. Jsou zde kruhy i čistě holčičí. Ovšem je spousta příležitostí potkat se s celým ročníkem, ať na přednáškách či na společných akcích, a to pomáhá vytvořit opravdu dobrou partu. A když vám pak přijde, že se toho musíte hodně naučit, vždy víte, že v tom nejste sami.

A co vyučující?
Za celé studium jich potkáte opravdu velké množství, s mnohými se máte šanci vidět pouze jedenkrát za celé studium, někteří vás provedou třeba i celým ročníkem. Každý je průvodcem jinak kvalitním, samozřejmě. Počítejte ale s tím, že poznáte ty nejlepší z nejlepších ve svých oborech a budete hltat každou jejich přednášku a vzpomínat na ně jako na výborné učitele a na úžasné osobnosti.

V čem je studium nejnáročnější?
V porozumění oboru. V začátcích se musíte naučit velká množství informací, víceméně čistě nazpaměť. Ve vyšších ročnících je třeba plynule přejít k upevňování svých znalostí a hlavně k jejich užívání. Dál je náročné vzít na sebe velkou zodpovědnost při rozhodování.

Pracuješ při škole? Dá se podle tebe zvládat nějaká práce při studiu, aby
si student mohl přivydělat na studium?
Určitě se dá. Času není mnoho. Na práci si čas nalézt lze, nenaleznete jej ale například na povalování se. Mnoho mediků pracuje a někteří velice tvrdě. Velkou nepříjemností zůstává nemožnost ohodnocené práce v oboru. Dříve tu byla možnost práce u záchranky, už bohužel není. V nemocnici je někdy možné dostat částečný úvazek jako nízký zdravotnický pracovník. Málokdo toho ale využije. Výdělek je nízký a práce není to, co by medika, který se již cítí téměř doktorem, uspokojilo.

Čemu se chceš po studiu věnovat?
Nemohu říci ještě s jistotou. Je mnoho možností, kam se vrtnout, ale nejvíce z nás zůstane v nemocnici na velkých oborech.

Studují u vás cizinci?
Ano. Ve škole se s nimi příliš nepotkáváme, protože mají výuku zcela oddělenou. Sem tam je lze potkat na koleji, někteří jsou, řekl bych, kamarádští.

Nějakou zajímavost na závěr?
Pro studium medicíny lze vybírat z několika fakult. V Praze jsou 3, další jsou v Brně, Olomouci, Plzni, Hradci Králové. Zájemce o studium nemá většinou moc přehled o tom, v čem se fakulty liší, jaké možnosti výuky nabízejí a na jakou se tedy hlásit, na které přijímačky se zaměřit. Po vystudování jakékoli fakulty z vás bude doktor s možností se zapojit do kteréhokoli oboru medicíny. Fakulty se zásadně liší počtem studentů, prostředím, ve kterém výuka probíhá a názvem, který se stává pro některé dutohlavce zásadní diferencí. Na první lékařskou v Praze je snadné se dostat, těžké se udržet až do konce (ono už do 1. prázdnin to není hračka). Druhá (dříve pediatrická, v budoucnu motolská) je opakem. Třetí má od ostatních odlišný sylabus s nahromaděním zkoušek vždy v tzv. blocích. A proto: na všechny se hlásit nelze, než podáte přihlášky, ptejte se, ptejte se, ptejte se svých známých studentů a jezděte na dny otevřených dveří včas.

datum: 16.03.2009 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků