Ani den bez čáry... aneb jak se žije a studuje výtvarníkům

Na našem webu se vám snažíme zprostředkovat portréty zajímavých lidí, kteří se snaží poctivě věnovat své zálibě, aniž by se komukoli ostentativně podbízeli. Tentokrát bychom vám blíže představili oblast výtvarného umění . Heslo italských mistrů, které jsme použili v názvu tohoto článku, vyznává i bohémský malíř - pan MgA. Libor Beránek. Rádi bychom vás tímto článkem také navnadili na jeho vernisáž, která se uskuteční dne 9. února v prostorách pražské Galerii 9.

Pane Beránku, řada lidí se věnuje malování ze zájmu. Někteří ovšem touží po soustavnějším vzdělání. Jak vnímáte úlohu celoživotního vzdělávání v životě člověka, který rád maluje?

„Rozvoj myšlení je pro jakoukoliv výtvarnou činnost velmi důležitý. Je dobré znát kategorie, kam jednotlivé umělecké artefakty zařadit. Cílem je stylová čistota práce. K tomu je sebevzdělávání velmi nutné. Snad nejlepším tréninkem je vizuální zkušenost s množstvím výtvarných děl. Ale je to složitější. Vývoj vpřed mohou také posouvat i některá stylově nečistá díla. Rozhodující je přesvědčivost výrazu. Kvalitní vzdělání je velmi důležité, ale potřebná je i jistá míra citlivosti. Já sám se musím přiznat, že k některým soudobým výtvarným dílům jsem si musel najít cestu, jak je chápat. Často pomůže kunsthistorická analýza, která diváka nasměruje.“

V České republice vedle základních uměleckých škole a umělecky orientovaných středních škol existuje i několik vysokých škol, které poskytují akademické vzdělání ve výtvarném umění. Mohl byste vy, jako bývalý vysokoškolský pedagog, zhodnotit jejich úroveň?

„Po revoluci vzniklo množství nových státních a soukromých škol. Těmto školám fandím. Rozšiřují spektrum nabídky vzdělávání a na mnohých z nich učí opravdové osobnosti. Mám tím na mysli nové fakulty v Brně, Ostravě a v Plzni, ale nerad bych na někoho zapomněl.“

Jedním z pedagogů, kteří působí na Akademii výtvarných umění v Praze, je i prof. Milan Knížák. Ten se proslavil svým mnohdy velmi kontroverzním uměním a také způsobem, jakým kritizuje nedostatky ve společnosti. Jaká je jeho tvorba podle Vás?

„Milan Knížák je pro mě velmi výrazná osobnost, je jedním z těch, kteří se svojí tvorbou zařadili do mezinárodního kontextu.“

Výtvarnou činnost považují mnozí psychologové a pedagogové, kteří se zaměřují na osobnostně-sociální rozvoj, za psychorelaxační nebo psychohygienickou aktivitu, a to díky tomu, že projektujeme vnitřní prožitek, náladu a emoce. Jak vy nahlížíte prožitkové malování? Nevnímáte to někdy jako odklon od tradičního pohledu na výtvarné umění?

„V každém umění musí být vnitřní prožitek, jinak by nebylo autentické. I u hodně vyspekulovaných uměleckých děl je určitá míra prožitku. Každý, kdo se věnuje výtvarné práci, ji emotivně prožívá.“

Díky relativně svobodné atmosféře se na trhu i mimo něj objevuje řada děl a artefaktů. Předpokládám, že většinu zaujímá komerční nebo užité umění. Kde je hranice mezi kýčem a uměním?

„Ano, máte pravdu. Na trhu nás obklopuje průmyslová produkce zdařilých i méně zdařilých předmětů a artefaktů. Průměr ale převažuje. Na druhou stranu jde o určitý fenomén o zrovnoprávnění všech vrstev společnosti. Každý si může podle svých finančních možností koupit odpovídající výrobek. Výrobky v cenově nižších kategoriích jsou však z hlediska designu, často průměrné. Někdy i kýčovité. Za estetickou kvalitu si musíte připlatit. Existují ovšem výjimky, jako například produkty předválečné avantgardy. Rozdíl mezi kýčem a uměním je snad v tom, že dobré umění pracuje s autentickými prožitky, kýč má v sobě jistou míru falešnosti a podbízivosti. Ale problematika je složitější. Co třeba vyspekulované moderní umění pro snobskou klientelu? Dle mého názoru jde o rafinovaný kýč. Hranice mezi kýčem a uměním je často nezřetelná. A mění se v závislosti na čase. Co dříve bylo kýčem, se za sto let může stát uměním.“

Loňská vídeňská výstava obrazů Vincenta van Gogha patřila k největším svátkům výtvarného umění v Evropě. Podobnou akci vzhledem k finanční nákladnosti např. za pojištění obrazů u nás asi žádná obrazárna neuspořádá. V čem spočívá Van Goghova umělecká geniálnost?

„Van Goghova výstava v Albertině byla mimořádně zajímavá a vzhledem k tomu, že Vídeň je snadno dosažitelná, bylo možné tyto mistrovské kusy vidět in natura. Van Gogh byl výjimečný člověk, nebyl schopen dělat věci polovičatě, nebyl schopen kompromisu. V jeho tvorbě se mísí genialita, vliv tehdejšího progresivního umění a jeho duševní choroba. Tyto složky jeho tvorby nejdou od sebe oddělit. Tvoří jedinečný konglomerát a tím je také jeho dílo tak sugestivní.“

Čemu se v současné době věnujete?

„V současnosti mám rozpracovaný cyklus velkoformátových kreseb. Chystám výstavu, na kterou čtenáře Seminárek.cz tímto zvu.“
***
Vernisáž MgA. Libora Beránka se uskuteční dne 9. února 2009 v 18 hodin v prostorách pražské Galerie 9. Jeho výstava potrvá do 5. března ´09 a určitě stojí za vaši pozornost.

***

MgA. Libor Beránek, narozen 1965, úspěšně absolvoval v roce 1994 v ateliéru ilustrace a grafiky Vysoké školy umělecko-průmyslové, kde později také několik let vyučoval. V současné době žije na volné noze.

datum: 06.02.2009 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků