"Vančura Vladislav (1891 – 1942)

Významný český spisovatel. Narodil se v Háji u Opavy, vystudoval medicínu a oženil se s kolegyní – lékařkou. Svou lékařskou praxi provozoval na Zbraslavi, později se věnuje pouze literatuře. Byl prvním předsedou Devětsilu a do roku 1929 členem KSČ. Za okupace se stal vedoucí osobností spisovatelské sekce ilegálního výboru inteligence. Zemřel v roce 1942 jako první oběť Heydrichiády. Nápadným rysem jeho próz je především nezvyklý jazyk a styl, používá knižních výrazů i výrazů vulgárních, zkratkovitého náznaku, odvážných metaforických srovnání.
Amazonský proud, Dlouhý, Široký, Bystrozraký – povídkové soubory, kterými Vančura vstupuje do literatury a hlásí se jimi k avantgardní poetice Devětsilu
Pekař Jan Marhoul – 1. román, připomíná mýtus. Hlavním hrdinou je postava pekaře, který ve světě plném nenávisti a sobectví doplácí na svou dobrotu a bezelstnost. Jedná se o příznačného autorova hrdinu – originální, družný, plný radosti a nehodící se do tohoto světa
Pole orná a válečná – protiválečný román, je vyvrcholením poetistické a proletářské etapy. Román je inspirován lyrickým polytematickým pásmem
Rozmarné léto – humorná novela, pod vlivem poetismu
Hrdelní pře anebo Přísloví – odlehčený poetisticky laděný román. Autor si vzal za záminku pro svou ironii detektivní příběh, tedy žánr, který v té době stoupal na oblibě.
Markéta Lazarová – baladický příběh ze středověku, okouzlení láskou a krásou. Román vyniká složitou kompozicí, metaforičností a zvláštní stavbou věty
Útěk do Budína, Luk královny Dorotky – renesanční povídky
Konec starých časů – román s výraznou postavou ruského běžence knížete Megalrogova, představujícího jakéhosi moderního barona Prášila
Tři řeky – román zachycující obraz první světové války
Obrazy z dějin národa českého – psáno již v době okupace, zpracování české historie. Vančura stihl zpracovat pouze tři díly
Jezero Ukereve – drama"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ