"Básně noci
Nezval Vítězslav
Podivuhodný kouzelník. Tajemný kouzelník se toulal sedm let po světě a nakonec jako kamelot přihlíží revoluci, po níž nastal nový řád; zmizely žaláře, všude se pilně pracuje, bez pánů a za horlivé svépomoci.
Kouzelník doznává řady proměn, metamorfóz, to vše z touhy poznat život ve všech jeho podobách. Lyrický subjekt se zamýšlí nad budoucností Evropy, vidí člověka, jeho mládí plné naděje, víry a lásky, jeho nemoci a umírání – život, jehož podstatou je stálá proměna, věnčená krásným snem o bratrství a přátelství.
Akrobat. Celé město a okolí se šlo podívat na zázračného akrobata, který se vydal po laně z Madridu až na Sibiř, aby tam zasadil růži na znamení bratrství obou zemí. Cestou tropil různé neplechy, ale i zázračně uzdravoval nemocné. Tu ho však předhoní sedmiletý mrzáček na vozíku a akrobat přemožen padá k zemi. Vzpomíná na svou minulost – od prvých hodin narození až po smutné chvíle, které z něho udělaly akrobata. Beznohý chlapec ho vede do města básníků. Odtud akrobat odchází, aby dokončil svou pouť.
Edison. Básník (resp. lyrický subjekt) zabránil kdysi sebevrahovi utratit si život. Srovnává jeho i svou malomyslnost s ohromnou životní energií Edisonovou, který se stal z nejubožejšího nejslavnějším. Vzpomíná, jak si Edison vydělával tisknutím novin ve vlaku, kolikrát změnil zaměstnání, jak zachránil hocha zpod vlaku. Edison nebyl jen suchý vědec. Celá jeho práce je poesií, která naplňuje lidstvo. Přemýšlí ještě v pozdním věku „jak zapomenout na všechno, co drtí, na smutek a úzkost z života i smrti“. Básník se sklání před vůlí k vědění - jakémukoliv vědění.
Silvestrovská noc. Autor prožil silvestrovskou noc ve vzpomínkách na své mládí. Obraz za obrazem se vynořuje z jeho paměti. Náhle ustrne, neboť se na stole zjeví bílá ruka, která připomíná příchod smrti. Ačkoliv je to jen těžítko, ozářené měsícem, nemůže už rozrušený básník najít klidu.
Neznámá ze Seiny. Pradlenky na řece Seině netuší, že jedna jejich družka leží mrtva na dně. Vyloví ji až sítě rybářů. Básník, překvapen krásou mrtvé, chtěl by cítit, co cítila v okamžiku smrti."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ