1.Literární druh
2.Literární žánr
3.Literární směr
4.Doba vzniku díla
5.Téma
6.Kdy a kde se dílo odehrává
7.Kompozice díla
8.Vypravěč/lyrický subjekt
9.Charakteristika postav
10.Vyprávěcí způsoby
11.Typy promluv
12.Veršovaná výstavba
13.Jazykové prostředky
14.Literárně historický kontext
15.Život autora
16.Další tvorba autora
17.Další autoři dané doby
18.Inspirace literárním dílem
19.Jak dané dílo inspirovalo další vývoj literatury

"Patřil do generace tzv. České moderny a protispolečenských buřičů.
Na konci 19. a začátku 20. století se v českých zemích stupňuje národně politický zápas proti Vídeňské vládě. Mladí literáti hltají cizí filozofické, psychologické a estetické knihy. Diskutují o nich, kritizují Vrchlického a starší generace spisovatelů. Přehodnocují význam některých českých spisovatelů → vzniká česká literární kritika.

Vzniká česká moderna → Bylo to sdružení spisovatelů, kteří měli stejné nebo podobné umělecké názory. Založil ji Josef Svatopluk r. 1895, ale neměla dlouhého trvání, protože sdružovala výrazné individuality. V r. 1900 se rozpadá.
Literární moderna → je ovlivněna třemi směry: impresionismem, dekadencí, symbolismem.

Buřiči →V životě i v umění se stavějí do pózy buřiče zklamaného společností a vyslovující své pohrdaní. Někteří se stávají bohémy a jiní tuláky. Velký vliv na buřiče měl ruský spisovatel Maxim Gorkij (hlavně jeho povídky o lidech na okraji společnosti). Všichni buřiči hledají nějaké ukotvení v životě a trvalejší hodnoty.
Mnozí buřiči skončili i ve vězení za své politické názory.

»generace mladých spisovatelů z počátku 20. století
Charakteristické rysy:
» návaznost na generaci 90. let 19. století – Českou modernu
» přirozenější, hovorovější, jasnější jazyk
» společné znaky – přibližně stejný věk, bohémský život, tíhnutí k anarchismu
» i přes odpor vůči společnosti příklon k životu, vitalitě – „básníci života a vzdoru“
Někdy k nim bývá řazen Petr Bezruč, František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel Toman, Viktor Dyk, Stanislav Kostka Neumann

Vliv anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu).

další směry na přelomu století:
» antimilitarismus (hnutí odmítající válku)
» civilismus (oslava moderní techniky a civilizace)
» vitalismus (oslava života, přírody, citové a smyslové prožitek)

 Doba vzniku díla
Počátek 20. století

 Stručně o čem dílo je
Do města Hameln přijde krysař, aby ho zbavil všudypřítomných krys. Jeho tajemná píšťala je snad jedinou zbraní, které na tyto parazity působí. Tiché, temné hraní je odloudí a utopí. Během svého působení se zamiluje do Agnes, ke které cítí hlubokou lásku. Když ve městě už nezbyla ani jediná krysa a tím pádem byl úkol splněn, zažádal od radních, aby mu zaplatili tak, jak bylo předem domluveno. Nicméně radní slib nedodrželi a krysař nedostal ani pouhé poděkování. To ho ovšem značně rozhořčilo, přesto se z důvodu vztahu k Agnes nepokusil ani o pomstu. Jedné noci se však dozví, že Agnes čeká dítě se svým Kristiánem, kterého nemiluje, protože miluje krysaře. Z urputného žalu spáchá sebevraždu skokem z hory Koppel a v Hameln už nezbylo nic, co by tam krysaře drželo. Proto se rozhodne o krutou pomstu městu. Zhluboka a silně zapíská na píšťalu ukolébavku o sedmihradském království, všichni lidé ho slepě následují a spadnou do propasti. Jen místní blázen Sepp Jörgen píseň neslyší. Poté do propasti hází svoji píšťalu a skáče do ní také. Sepp Jörgen teprve druhý den pochopil, co se stalo a že je vlastně jediná živá duše v již nadobro opuštěném městě. Až druhý den na něj začíná doléhat včerejší vábení píšťaly a on se vydává směrem k propasti. Slyší ale křik malého osamělého dítěte, které přehluší i zvuk píšťaly. Sepp se tedy pro dítě vydal hledat matku."

Práce obsahuje na první stránce obrázek malého medvídka.