"Nástup
Řezáč Václav
Řezáčův Nástup představuje v české literatuře nejvýraznější příklad takzvaného budovatelského románu a zařazuje se tak po bok například Země dokořán Bohumila Říhy, Plným krokem Jana Otčenáška či Cesty otevřené Aleny Bernáškové.
Václav Řezáč celou knihu situuje do červnových dní roku 1945. Do severních Čech přijíždí skupina mladých mužů s různými válečnými zkušenostmi, aby tu začali nový život. Krajina, která v první kapitole vyvstane před hlavním hrdinou Bagárem a jeho druhy je jako neznámá pevnina: Nová, neznámá země se rodila před jejich očima, vystupovala černavá a zrůžovělá sluncem z břicha prostoru. Hýčkali ji ve svých pohledech, rozlehlou i neprobádanou.“ Brzy se ovšem ukáže, že vybudovat „nový“ Grünbach nebude tak jednoduché. Město na severní hranici Čech je po válce velmi vyostřeným místem národnostních i ideologických střetů. Řezáč, stejně jako jiní autoři budovatelských románů, využívají zcela jednostranné charakterizace postav, které jsou často typologizovány jen národnostně nebo jako nositelé idejí. Nepřátelé jsou Němci – bývalý starosta Röhlig a Elsa Magerová, líčená jako nehezká mužatka. Ošklivému popisu neujde ani stará německá služka, o které se jinak nedozvíme žádnou negativní vlastnost, zároveň je tato Gréta první německou bytostí, se kterou se na místě naši hrdinové setkávají: „Stará, vrásčitá ženská hlava...Seděla na dlouhém krku, rozšířeném u kořene strumou, lícní kosti a brada jí vystupovaly ostře zpod zvarhanělou kůží, zobanovitý nos trčel osaměle a vzpurně z celé té zkázy, způsobené stářím, a překrýval scvrklá ústa. Ale vlasy, zplihlé, mastné a spojené nad temenem v chudý uzel, byly kupodivu dosud tmavé. Hlas zněl tvrdě, hrdelně a s mužskou hloubkou...“
Je zajímavé, že všichni Němci jsou ukázáni jako staří, oškliví nebo nemocní lidé. Jediný “dobrý” Němec je bývalý vězeň z koncentračního tábora, který byl před válkou komunistou a po válce dostává příležitost vyřídit si s kapitalisty staré účty. Z Čechoslováků je skutečně zajímavých, dnes spíše úsměvných, mnoho figur. Například hrdý Malostraňák Václav Brendl, vlastenecký blouznivec, který iniciuje přejmenování Grünbachu na Potočnou. Ve vývoji děje Nástupu má vždy nejvýznamnější místo příjezd. Postupně přijíždějí Václav Brendl a Bohouš Klínek, rolník Vincenc Postava, doktor Markov, dělník Dejmek s dcerou atd. Vrchol románu tvoří potom odsun Němců, letní slavnosti, Bagárova podzimní cesta do Prahy spojená s audiencí u Klementa Gottwalda a odjezd sovětských vojáků, kterým kniha končí.
Přes schematické momenty a postupy, jež pozdější doba odhalila jako literárně „naivní,“ náleží Nástupu významné místo v historii české poválečné prózy."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ