1.

Úvod

2.	O životě Patricka Whitea

3.	Styl tvorby

4.

Jeho dílo

4.1.	O díle Sukně z listí

5.	Patrick White a Nobelova cena

"2. O životě Patricka Whitea
Patrick Victor Martindale White se narodil 28. května 1912 v Knightbridge u Londýna australským rodičům během jejich dvouleté návštěvy Velké Británie. V jeho šesti měsících se rodina vrátila zpět do Austrálie, kde bydlel ve společném bytě se služkou a chůvou, zatímco rodiče bydleli v bytě vedlejším. Vzdálenost mezi těmato dvěma příbytky pak mezi ním a rodiči zůstala na celý život.
Ve čtyřech letech se u něho objevila dědičná choroba – astma, čímž se mu značně omezily veškeré jeho dětské aktivity. Jeho pozdější dětství tak bylo poznamenáno astmatem a životem na australském venkově, kde žil na otcově ovčí farmě. V důsledku polehávání a klidového režimu však mohl rozvíjet své umělecké sklony. Často tančíval a zpíval pro matku a její přátele. Také navštěvoval divadlo, které skutečně miloval.
V deseti letech ho rodiče poslali do internátní školy v jižním Wallesu. V Anglii poté vystudoval univerzitu v Cambridge, kde studoval francouzskou a německou literaturu. Odtud také pramení jeho láska k psaní – právě studium na této univerzitě pro něj bylo silným impulzem k jeho další tvorbě. Už během studia na internátní škole psal básně a publikoval v časopisech, ale na Cambridgi se jeho koníček zmnohonásobil. A právě zde také objevil svou homosexuální orientaci, kterou poté samozřejmě tajil - doba jiným než heterosexuálním vztahům nebyla nakloněna. Po studiu žil nějaký čas v Londýně, ve čtvrti, kde se setkávali umělci a jejich obdivovatelé. V roce 1937 mu zemřel otec a odkázal mu 10.000 liber, což mu umožnilo psát pohodlně na plný úvazek. Ke konci třicátých let žil nějakou dobu v Americe.
A pak přišla válka. To, co nikdo nečekal, se stalo skutkem – Německo začalo druhou světovou válku. Patrick White narukoval ke Královskému letectvu jako zpravodajský důstojník, a tak kromě podávání zpráv z bojiště mohl i poměrně hodně cestovat. Z jeho působení jmenujme například Střední východ, Káhiru, Palestinu nebo Řecko.
V roce 1948 se vrátil do Austrálie jako zcela neznámý začínající literát. Musel se živit tvrdou prací na farmě blízko Sydney. Naštěstí ale pracoval „na svém“ – tuto farmu zakoupil ze svých anglických výdělků společně se svým přítelem Manolisem Lascarisem, důstojníkem, kterého potkal během války na své cestě do Řecka. Stal se z něho skutečný australský farmář – pěstoval ovoce, zeleninu, obilí, květiny… Choval vzácné sánské kozy a také psí plemeno knírač.
I přes tyto malé-velké radosti i starosti se však nedokázal zbavit depresí. Zlé sny, které mu připomínaly kruté zážitky z války, mu způsobovaly těžké psychické stavy. Stranil se lidí a žil jen pro svého přítele.
V roce 1963 prodali svou farmu Castlea. V roce 1968 jako aktivní oponent literární kritiky podepsal prohlášení odporu vůči australskému rozhodnutí účastnit se vietnamské války. Později podporoval vládu Gougha Whitlama, ale ten byl v roce 1975 sesazen. White byl až do konce života zarytým antimonarchistou.
V sedmdesátých letech se jeho zdraví začalo zhoršovat – začaly se mu rozpadat zuby, jeho zrak se stával čím dál tím horším a mučily ho závažné chronické plicní problémy. V roce 1990 pak v Sydney umírá. "

Práce obsahuje fotografii.