1.

Novalis

2.	Biografie Novalise

3.	Jenská škola - raný německý romantismus (představitelé, manifest)

4.	Vilém Meister a jeho vliv na Novalise

5.	Přírodověda, filozofie a básnictví - Novalis - vědec, filozof nebo umělec?

5.1.	Novalis jako básník, pojem romantisieren

5.2.	Novalis jako filozof

5.2.1.

Fichteho vliv na Novalise

5.2.2.

Novalisova koncepce magického idealismu

5.2.3.

Náboženský mysticismus

6.	Novalis a pohádka (vliv Goetha, propojení minulosti a současnosti, význam symbolu a alegorie, Hyacint a Růžička, Eros a Fábula)

7.	Román Jindřich z Oferdigenu a motiv Modrého květu (vysvětlení pojmu)

8.	Román Učedníci sajští (příroda, význam básníka, Hibel, idea zlatého věku)

9.	Pohádka o růži a hyacintu

10.	Hymny noci (vzývání Sophie a Krista)

"Učedníci Sajští
 alegorický román o přírodě (Naturroman), plná mystiky a přírodní filozofie
 Hiebel: vliv: studia přírodovědy, Schillerova Freiheitsphilosophie, Raffaelova sixtinská Madonna + už název Lehrlinge připomíná „Lehrjahre“ (Goethe)
 v přírodě se člověk stává podobenstvím Boha, jsou v ní k nalezení rozptýlené fragmenty budoucí říše (LOGOS)
 dvě kapitoly: Učedník a Příroda
 pohádka je zárodkem US i klíčem
 jazykově velmi zralé, vzletná próza + přírodo-filozofické reflexe
 učedníci vedou hovory v egyptském Saisu, který je městem bohyně Isis – v době pozdního Egypta splynul kult Isis s Demeter, helénistickým kultem: matka země, dea natura
 předkřesťanský mariánský kult, s nímž pak ostatně splynul
 stará mystéria; prý zde znali tajemství Atlantidy a jiné záhady dávnověku
 než člověk pronikne k rozumu přírody – nestačí jen myslet, leč i cítit, rozum je odumřelé cítění
 jen básníci jsou s to chápat již teď
Hiebel
 důležitý je motiv učitele – nadčasový,... Novalisovi se pojil s představou Goetheho
 její šifry jsou člověku zpočátku nesrozumitelné, může ji poodhalit správný učitel
 učitel mluví v úvodu a na konci vyprávění, jeho slova jsou alfou a omegou Naturphilosophie
 porozumět přírodě a její tvůrčí síle
 skutečný přírodovědec je zvěstovatel nového evangelia
 jenom opravdový umělec může vstoupit do svatyně přírody
 dříve jsme žili v harmonii s přírodou - lidé, kteří pozbudou síly, se k ní navracejí
 v básních se ozývá vnitřní rozum přírody, přírodovědci přírodu pitvají, zabíjí, básník ji ještě více oduševňuje, povznáší – jen skrze básníka lze dokonale poznat její duši – pro ty, co ji jen obdivují, postačí přírodověda
 příroda je s námi v množství vztahů: dětem se jeví dětskou, bohu božskou
 příroda může být vlastí, milenkou, rodinou, přátele, minulost, budoucnost
 starý zlatý věk – příroda byla přítelkyní, těšitelkou, nebeský styk s ní činil lidi nesmrtelné
 ten, kdo se domnívá, že ji umí několika slovy popsat, neví o ní nic
 jak tedy? Dlouhý neustálý styk, volné a umělecké pozorování, pozornost k tichým pokynům, vnitřní básnický život, prostá mysl
 styk s přírodou člověka mění – spodobňuje s daným předmětem = duch přírody (přeměna božského a lidského)
 poznání přírody skrz mravní smysl
 příroda má ducha; ve starých dobách existovala posvátná řeč"

Psáno heslovitě.