1.	Charakteristika díla

2.	Popis děje

2.1.	Balada královská

2.2.

Setkání

2.3.	Jsem král - jsem král!

"Nový triptych, který je protějškem milostných osudů tří královen, zobrazuje vztah tří králů, Přemysla Otakara II., Karla Čtvrtého a Ludvíka Jagellonského, k České zemi a jejich trojí přístup k vladařským povinnostem a současně rozšiřuje pohled na české dějiny od doby posledních Přmyslovců do nástupu habsburské dynastie, která postupně zbavila český národ samostatnosti. Tématem je vztah krále k zemi, které vládne. Ten je v popředí a soukromý panovníkův život, zejména jeho milostné vztahy, se dostává na okraj, nebo vůbec chybí.
BALADA KRÁLOVSKÁ
Tato próza je stylizována jako rozjímání a vzpomínání důvěrníka Přemysla Otakara, který bdí u královy rakve ve vídeňském chrámě svatého Štěpána. Je to králův druh z dětských let a později člen svatovítské kapituly a králův zpovědník. Próza charakterizuje vlastně dvě postavy: krále a jeho přítele, který má pocit, jako by s královou smrtí skončil i jeho vlastní život. Je zde vylíčen králův vztah k otci, který určil Přemysla původně k duchovní kariéře, protože dědicem království měl být prvorozenec Vladislav, kterého zajímaly jen slavnosti, tanec, hudba a lov. Dále pak Přemyslova touha po moci a zejména jeho snaha po dosažení nejvyššího cíle, jeho "pyšné sobectví", vztah k první manželce Markétě, k hraběnce z Kuhenringu a láska k druhé choti Kunhutě. Přemysl sází všechno na svůj meč. Vladislav se žení s Kedrutou, neteří rakouského vévody. Po necelém roce umírá. Tehdy bylo Přemyslovi 14 let a odjíždí s královským poselstvem, ale svého pobočníka nechává v klášteře. Postaral se o jeho vysvěcení, udělení dispensu od všech řádových povinností včetně předepsaných společných modliteb. Bude mít přístup do klášterní knihovny i ke knihám, které jsou ostatním zakázány. Má sledovat, co se děje u sousedů a co dělá Svatý otec. A loučí se s ním slovy: "Spoléhám na tebe a ty se spolehni na mne." Václav připojil k Českému království Rakousy a Štýrkso, PO oženil s jedinou dědičkou obou zemí, ovdovělou Markétou z rodu Babenberků (byla pokrevně s novomanželem příbuzná). Papež musel zvláštní dispensí tuto církevní překážku učinit neplatnou. Po šesti letech se opět shledávají - když zemřel král Václav. Stává se jeho zpovědníkem. Přemyslův cíl: vládnout jednou celému světu. Nepřátelé mu říkali "železný král" a závistivci "král zlatý". Zíslak vedle babenbrského dědictví ještě Kraňsko, Istrii, část Friaulu, Pordenone. Šlo mu o císařskou korunu - chtěl se o ni ucházel dvakrát: když v Říši vymřeli Štaufovci, podruhé, když zemřel jejich nástupce Richard Cornwallský. Své rozhodnutí však odložil. Nyní je král český, vévoda rakouský, štýrský a korutanský, markrabě moravský, pán Kraňska, Chebska, zkrátka říše od Krkonoš až po Jaderské moře. České království je největší a nejbohatší říší v celé Evropě. Zvolen byl ale Rudolf Habsburský. Tehdy bezvýznamný hrabě, rodovým původem ze Švýcarska."