1.	Datum a místo narození

2.

Studium

3.	Svatba a manželství

4.

Rozvod

5.	První literární dílo - "Pozdě"

6.

Pseudonym

7.	Dílo "Školák Kája Mařík"

8.	Vilém, syn Marie

" V letošním roce uplyne 120 let od narození mníšecké rodačky, spisovatelky Marie Černé, provdané Wagnerové, která pod mužským pseudonymem Felix Háj vytvořila své životní dílo o osudech chlapce jménem Kája Mařík. V následujících řádcích si připomeňme její životní cestu.
Marie Černá se narodila 27. května roku 1884 v rodině mníšeckého řídícího učitele. Augustin Černý, Mariin otec, byl silně věřícím katolíkem a v tomto duchu byla Marie vychovávána. Právě úcta k náboženství se později odrazila i v jejím díle, což byl hlavní důvod, proč nesmělo být vydáváno v dobách tzv. totality.
Vraťme se však k Marii Černé. Poté, co vychodila mníšeckou obecnou školu, kterou vedl její tatínek, jezdila do tzv. měšťanky do Dobříše. Pak navštěvovala vyšší dívčí v Praze a nakonec absolvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Po složení maturitní zkoušky se ve svých devatenácti letech vrátila zpět do Mníšku. Svého otce často zastupovala nejen při výuce, ale také při hře na varhany v místním kostele svatého Václava, kde Augustin Černý působil jako regenschori.
Ve stejném roce, kdy ukončila učitelský ústav, tedy roku 1906, se provdala Marie Černá za místního učitele Viléma Wagnera. Z manželství vzešel jediný syn – po otci dostal jméno Vilém. Za první světové války musel Wagner narukovat a po jeho návratu se manželství rozpadlo. Marie i přes přísnou katolickou výchovu souhlasila s rozvodem poté, co ji Wagner opustil. Důvod k rozvodu zřejmě pramenil z rozdílnosti vyznání. Marie byla silná katolička, zatímco její manžel byl naopak ateistou. Takovéto manželství opravdu nemohlo míti dlouhého trvání. V publikaci „Kája Mařík – Skutečnost nebo Legenda?“ se mj. píše, že Wagner: „…v době trvání manželství – pravděpodobně během jejich několikaletého pobytu na Zlíchově – udržoval několik známostí. Při prvním rozvodovém stání měl poměr se ženou o dvacet let mladší, s níž čekal dítě. Toto všechno bylo na hony vzdáleno takové představě o manželství, jakou měla Manka.“ V uvedené publikaci se dále píše, že: „…otec Vildovi nikdy nepřispěl ani na studia, ani do začátků při zajištění samostatné Vildovy existence.“ Poslední stopa manžela Marie Černé, Viléma Wagnera, byla zaznamenána v polovině 30. let, kdy byl řídícím učitelem na obecné škole v Praze – Vršovicích.
Po rozvodu svou péči Marie soustředila na syna a svého stárnoucího otce. Ten po odchodu do penze musel opustit služební byt ve škole. Marie se s otcem a synem odstěhovala na mníšeckou faru, kde jim útočiště poskytl farář František Raus. Marie se starala o faru a v podstatě pracovala jako hospodyně. I když pocházela z rodiny silně katolické a zcela jistě nebyla vychovávána v emancipovaném duchu, nástup na spisovatelskou dráhu již vyjadřuje rysy moderní ženy. Pan farář ji podporoval v její činnosti, jež zahrnovala nejen hraní na varhany, ale také angažování se v místním ochotnickém spolku, vedení pěveckého sboru a rovněž činnost v tělovýchovné jednotě Sokol."

Práce obsahuje malý obrázek - autorčinu fotografii.