1.

O díle

2.

Děj

3.	Postavy, jazyk a hlavní myšlenka

“Doba a prostředí: její umučení se klade k roku 305-307 v Alexandrii

V Řecku žil pohanský král Maxencio, který byl velmi mocný. V té zemi byl i král Kostus, který měl jedinou dceru Kateřinu. Kostus byl pak neprávem vyhnán ze země a musel odcestovat někam pryč. Král měl svoji jedinou dceru velmi rád, a proto pro ni chtěl to nejlepší. Dal ji vzdělávat u nejlepších učitelů a brzy se stala z Kateřiny velmi vzdělaná a krásná žena. Po otcově smrti se ujala vlády. Mezi tím Maxenciovi vyrostl syn, kterému chtěl obstarat nějakou krásnou a vzdělanou manželku. Dostal se až ke Kateřině, která se ale vdávat nechtěla. Matka si s ní nevěděla rady, a proto s ní zašla za poustevníkem, aby ji domluvil. Poustevník, když slyšel, jakého muže Kateřina vyžaduje, řekl, že zná jednoho krále, který vládne celé zemi, je krásný jako nikdo a má plno bohatství. Když to Kateřina uslyšela, chtěla onoho kralevice spatřit. Poustevník jí řekl, že tím králem je Ježíš a že musí prosit pannu Marii, aby ji ho ukázala. Uloupl ze skály kousek kamene, kde byla podobizna Ježíše a Marie a řekl ji, až se před spaním pomodlí panně Marii a jejímu synu.
Když neustále prosila, usnula a ocitla se před pannou Marií, která v ruce držela malé dítě. Ježíš se ji ale nechtěl zjevit, protože byla pohanka, a tak se Kateřina nechala hned druhý den pokřtít a šířila křesťanství."