"Ve jménu Boha milosrdného, slitovného
Jako většina ostatních velkých náboženských systému tak i islám má knihu textů, které jsou kodifikovaným základem muslimské víry. Touto posvátnou knihou je spis o mnoha stránkách nesoucí název Korán (arab. al-Qur’an = „recitování, čtení“, popř. „Kniha“). Muslimové považují myšlenky v Koránu obsažené za zjevení jediného Boha (Alláha) svému proroku a zakladateli islámu Mohamedovi.
Mohamed se narodil snad r. 570 n.l. do kupecké rodiny pocházející z tehdejšího nejvýznamnějšího centra Arabského poloostrova, Mekky. Roku 610, v době kdy byl již významným kupcem a otcem rodiny, se mu dostalo prvního ze série zjevení. Na základě těchto vizí byl Mohamed přesvědčen, že je poslem Božím a stává se hlasatelem nového náboženského myšlení. Zpočátku nepatrná obec věřících se postupem času stále rozrůstala, tak jako vyzrávalo Mohamedem hlásané učení. V Arábii do té doby nebylo velkého náboženského systému, náboženské přesvědčení bylo roztříštěno na značný počet lokálních kultů a bůžků. Hned základní tezí svého učení, tezí o víře v jediného všemohoucího a milosrdného Boha, se Mohamed ostře vyprofiloval oproti dosavadním kultům. V jisté fázi již byla Mohamedova pozice natolik silná, že začal on i jeho učení být trnem v oku čelným představitelům nejmocnějších rodů Mekky. Střet se postupem času vyostřil a nakonec roku 622 byl Mohamed s věrnými členy své obce nucen z Mekky uprchnout (tzv. hidžra). Toto datum se pro muslimy stalo počátkem letopočtu. Mohamed zakotvil ve městě Jathribu, které na jeho počest přijalo jméno Medína, kde vybudoval silnou a fungující obec svých věřících. Odtud také zahájil úspěšnou politickou i vojenskou expanzi islámu, která vyvrcholila ovládnutím Mekky a s ní i většiny arabského poloostrova. Když Mohamed umírá, je již islám ukotven jako propracované a přijaté náboženské učení."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ