"Biebl Konstantin (1898 – 1951)

Narodil se v rodině lékaře. V mládí, na rozdíl od svých vrstevníků, prošel balkánskou frontou, byl zajat a hrozila mu poprava. Podařilo se mu však uprchnout a šťastně se vrátit domů. Do literární práce se zapojil v Devětsilu, kde proslul jako citově zaujatý lyrik s darem sugestivní obraznosti a barvité fantastiky. Typická pro jeho verše je volná hravost s významovou i zvukovou stránkou slova. Hravost je zároveň kombinována s nezapomenutelnými s nezapomenutelnými vzpomínkami na válečné utrpení. V roce 1951, kdy shodou okolností vydává i svoji poslední sbírku, podléhá těžkým depresím a páchá sebevraždu.
Cesta k lidem – prvotina, kterou napsal je společně se svým strýcem.
Zloděj z Bagdadu, Zlom – v těchto sbírkách se hlásí k programu proletářské poezie, kterou obohacuje o pokoru, něhu a melancholii
Zlatými řetězy, S lodí, jež dováží čaj a kávu - Zatímco jeho kolegové v této době používali v básních exotické motivy jako kulisu či rekvizitu pro vyjádření svých tužeb, Biebl téma exotických zemí čerpá z vlastní cesty po Ceylonu, Sumatře a Jávě. Sbírkami se přihlásil k programu poetismu
Nový Ikaros – surrealistická básnická skladba. Tragická témata se zde volně střídají s poetistickým viděním světa, jsou zde zdůrazněny snové představy. Je Bieblovým vrcholným dílem."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ