"Hostinec U Kamenného stolu
Poláček Karel
Karel Poláček (1892 – 1944) vyrůstal v prostředí malého města, které se později stalo inspirací pro celou řadu jeho literárních děl. Patří mezi ně např. Dům na předměstí, Hostinec U Kamenného stolu či Bylo nás pět. Jako příslušník židovské obce byl ze německé okupace nucen vydávat svůj román Hostinec U Kamenného stolu pod pseudonymem Vlastimil Rada.
Hostinec U Kamenného stolu, jeden z posledních humoristických románů Karla Poláčka z roku 1944, vypráví příběh hotelu – hostince v malém lázeňském městečku Džbery pod Skálou. Hostinec vlastní Šimon Tatrmuž spolu se svou ženou Boženou. Živnost jim prosperuje a každé léto se k nim vrací spousta spokojených hostů. I toto léto tedy opět přijíždí soudní rada Dyndera se svou ženou, synem Lubomírem a dvěma dcerami – dvojčaty – Alenou a Věrou. Jsou srdečně vítáni paní hostinskou a panem hostinským, se kterými jsou dobří přátelé. Syn Lubomír (přezdívaný Pohlavár cherokésů, Náčelník Cherokésů, Kvartán, Reparát) navštěvoval kvartu B reálného gymnázia a o prázdninách se musí doučovat matematiku, protože bude dělat reparát. Dvojčata Alena a Věra jako živé, dvacetileté dívky vždy vzbudí v poklidném prostředí lázeňského městečka patřičný rozruch svou krásou. O jejich náklonnost toto léto bojují dva mládenci, kteří si říkají Gaston a Percy.
Dalšími Poláčkovými postavičkami jsou zde dva synovci pana hostinského - Spytihněv a Tomáš. Přestože mají oba vystudovanou vysokou školu, od dětství spolu nemluví, protože se kdysi pohádali při hraní kuliček. Také jim se obě dvojčata líbí, ale nedovedou jim to dát najevo.
Nejvíce klidnou atmosféru zvíří příjezd kočovné divadelní společnosti pana Bóži J. Kolbaby – Lipského, kterou všichni vítají jako neočekávaný kulturní zážitek. Herec z této společnosti, pan Benno Martens, se jednou dostane do hostince U Kamenného stolu, a protože je šikovným kuchařem, pomáhá paní hostinské s vařením. Nemůže to ani skončit jinak než velkými vzájemnými sympatiemi. Jenže léto pomalu končí, Dynderovi se vrací domů i divadelní společnost se chystá k odjezdu, což je výzvou pro paní hostinskou, která nakonec od muže opravdu utíká s Benno Martensem.
Od této chvíle je pan Tatrmuž nucen hospodařit sám. Život se pro něj stává nesmírně obtížným, přestává se mu na světě líbit. Rychle to sním jde s kopce - stárne, slábne a velmi brzy nato umírá. Hotel U kamenného stolu přitom odkázuje svým dvěma synovcům. Ti se skutečně do Džberů pod Skálou přestěhují a začnou se o hostinec starat. Jejich domluva je taková, že jeden týden bude dělat jeden hoteliéra a druhý vrchního číšníka a potom zase naopak. Každý týden je tedy hostinec pod "vládou" někoho jiného a podle toho to také vypadá. Čas ale nečeká, přichází další léto a Dynderovi opět přijíždějí. Jenže hostinec je v žalostném stavu, chátrá, má plno dluhů a hosté pomalu mizí.
Bratři Spytihněv a Tomáš si konečně dodají odvahy a začnou si namlouvat slečny Věru a Alenu. Zanedlouho se do městečka přijíždí podívat i bývalá paní hostinská se svým novým mužem, panem Martensem. Když vidí tu spoušť, co se synovcům podařilo vytvořit, bere vše rázně do svých rukou. Nakonec zůstává, protože synovci plánují svatbu se slečnami Dynderovými. Dvojčata dokonce přiměla oba bratry, aby se zase udobřili a začali spolu mluvit. V hostinci se připravuje velkolepá svatba a dva bývalí nápadníci - Gaston a Percy pukají závistí.
S humornou nadsázkou kniha ukazuje rozlišné a velmi rozmanité lidské povahy se všemi slabostmi i pozitivy. Čtivost knihy autor podpořil barvitými popisy prostředí, ale především postav."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ