"(2) Čas a prostor úryvku
Úryvek pochází přibližně z první třetiny knihy, kdy ještě ve městě nebyl cirkus a Petr byl zdravý. Celá scéna probíhá u Bajzů doma. Popisovanému ději předchází pouštění draků, po něm si jdou kluci hrát na žebrotu s nohou Zilvarova otce.

(3) Čas a prostor knihy
Celý děj se odehrává v maloměstě Rychnov nad Kněznou v severovýchodních Čechách, kde autor vyrůstal, za první republiky. Petr, jeho rodina i kamarádi zde žijí a až na Petrovy blouznivé sny o Indii se tu vše taky děje.

(4) Myšlenka knihy
Kniha je postavena na komickém zobrazování světa dospělých očima dětí. Vypravěčem je Petr Bajza, za ním je však skryt sám autor a jeho nenápadná kritika měšťanské společnosti, schovaná do příběhů malých kluků nahlížejících do společnosti.

(5) Žánr
Bylo nás pět je humoristický román spadající do epické prózy.

(6) Obsah
Kniha nemá žádnou hlavní dějovou linii, jde o série navazujících zážitků. Nicméně by se dal celý děj rozdělit do tří, zhruba stejně dlouhých částí: počáteční lumpárny, povyk kolem přijeduvšího cirkusu a nakonec blouznivé sny o Indii.
Hlavní hrdina, malý Péťa Bajza, je synem majitele koloniálu v maloměstě, má sestřičku Mančinku a bratra Ladislava na studiích. U nich doma pracuje služka Kristýna, s rodiči jich tedy v domě bydlí pět. Petr patří do skupinky hochů (Tonda Bejval, Čenda Jirsák, Éda Kemlink, Josef Zilvar z chudobince a Petr), jejich protivníky jsou Habrováci a Ješiňáci ze sousedství. Jednoho dne se rozhodnou vyrazit na válečné tažení proti nim, ale to se zvrhne ve zbabělý útěk z důvodu přesily Habrováků. Poté Tondu napadne, že yi si mohli ochočit vosy a vyrábět med, ale pokus skončí mnohými vosími bodanci. Mimoto kluci společně čtou dobrodružné knihy a připravují cestu do Itálie, proto začnout šetřit. Dívky si z nich dělají srandu, že jejich pár uspořených korun rozhodně nebude stačit ani na cestu autobusem do sousedního města, načež kluci označí všechny holky za hloupé a neschopné. Následně se Péťa skamarádí s Otakárkem Soumarem ze zámožné rodiny, jenž je pod přísným dohledem paní vychovatelky. Po té, co si všichni společně hráli na silnici na žebrotu, je Otakárkovi zakázáno se s Petrem vídat, neboť jej svádí k špatným mravům. To jim ale nikterak nevadí, Zilvar z chudobince je totiž naučil prolézat oknem do kina a načerno sledovat promítané filmy. Jejich praktiky jsou však nakonec odhaleny.
Celou část kolem poloviny knihy zabírá popis cirkusu, který slavnostně přijíždí do zapadlého města. Všechny děti jsou z něj nadšené, naneštěstí se ale klukům povedlo utratit všechny našetřené peníze, a proto nemůže jít Péťa na cirkusové představení. Začne se chovat uctivě, mluvit komicky spisovně a zdravit otravného pana Fajsta, jenž si na tom zakládá. Rodiče nakonec obměkčí a i díky jeho pomoci při krmení slonů jdou do cirkusu všichni spolu. K partě pěti uličníků se na čas přidává i Alfons Kasalický, principálův syn, který s nimi chodí na čas do školy.
Ve finální třetině Petr onemocní spálou a zdá se mu jeden kontinuální sen o tom, že mu rodiče koupili slona Jumba s červenou čepičkou. Ten s Petrem i jeho kamarády jede vlakem do Indie, kde se seznámí s maharádžovou rodinou. Zilvar se zde ožení s princeznou, což je také důvodem, proč na něj Tonda Bejval ve vzteku hází pštrosí vejce. Strhne se bitka, kde se veškerý vztek obrátí proti Péťovi, který za nic nemůže. V tomto okamžiku se Petr lekne a probudí se. Spála už polevila, dochází mu, že všechno, co v Indii zažil, byl jen sen."