1.	Životopis Karla Čapka

2.	Jeho tvorba

3.	Olga Scheinpflugová

4.	Obsah díla Válka s mloky

4.1.	Andrias Scheuchzeri

4.2.	Po stupních civilizace

4.3.	Válka s mloky

"Karel byl už od narození bystré dítě, jeho otec si přál, aby studoval medicínu. V roce 1895 začal Karel navštěvovat obecnou a měšťanskou školu v Úpici. Tu ukončil v roce 1901. V tomto roce začal studovat gymnázium v Hradci Králové. V roce 1905 přestoupil na První české gymnázium do Brna. Rodina se roku 1907 přestěhovala do Prahy a Karel přešel na další školu, tentokrát na Akademické gymnázium. Čapkovi bydleli v Říční ulici na Malé straně. O přestěhování do Prahy rozhodla Karlova matka poté, co se její muž špatně uzdravoval z nemoci a neměl sílu na vedení lékařské praxe. V Praze pak působil jen jako sezónní lázeňský lékař na různých místech Čech a Slovenska, nejčastěji v Trenčianských Teplicích.
V letech 1909 – 1915 studoval Karel Čapek na Filosofické fakultě UK filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku. V listopadu 1915 byl promován na doktora filosofie.
Oba bratři, Josef (1887 – 1945) i Karel, byli velmi nadaní. Zpočátku psali společně. Jejich první kniha vyšla v roce 1915. Jmenovala se Zářivé hlubiny.
Bratři Čapkovi spolu se sestrou Helenou (1886 – 1961) jezdili na letní byt do Bílovic nad Svitavou. Zde se seznámili s S. K. Neumannem, s nímž si Karel už delší dobu dopisoval.
V roce 1917 byl Karel Čapek zaměstnán jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic. Anglický park tohoto zámku je popsán v románu Krakatit (1924, zfilmován 1948) jako prostředí princeznina sídla. V říjnu 1917 pak Karel nastoupil jako redaktor do Národních listů. Zde pracoval až do roku 1920, kdy Josef dostal výpověď a Karel na protest odešel s ním. V tomto roce se seznámil s herečkou Olgou Scheinpflugovou.
V letech 1921 – 1938 pracoval jako redaktor pražské redakce Národních novin. Ve vlastní novinářské praxi Karel Čapek zkusil všechny publicistické útvary, nejvíc se proslavil svými sloupky. Matčina smrt se čapka velice dotkla. Rodiče se v roce 1923 vrátili zpět do Prahy. Bratři jim uvolnili původní byt v Říční ulici. Karel se odstěhoval do jiného bytu ve stejném domě, Josef se odstěhoval ke svému tchánovi. Bratři však toužili bydlet pohromadě, proto si nechali na Vinohradech postavit dvojvilku, která v ulici bratří Čapků stojí dodnes. Vila měl dvě stejně velké zahrady. Každý si svou zahradu upravoval sám. Karel Čapek svou vášeň k zahrádkaření popisuje ve sbírce fejetonů Zahradníkův rok (1929). Na konci Karlovy zahrady byl březový hájek, kde si každý „pátečník“ zasadil vlastní rukou stromek."

Práce je kompilačního charakteru. Děj je převzatý ze stránek http://sarsulka.blog.cz/0610/valka-s-mloky.