"Bednář Kamil (1912 – 1972)
Kamil Bednář byl významný český básník, esejista a překladatel, autor spirituálně metafyzických a existenciálně meditativních veršů. Narodil se v Praze 4. 7. 1912. Jeho otec zde pracoval jako úředník. Odmaturoval na reálném gymnáziu v Praze roku 1931. Celkem za svůj život navštěvoval dvě vysoké školy, nejprve právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde skončil první státní zkouškou, v roce 1937 se pak zapsal na fakultu filozofickou. Ani tu však nedokončil, musel odejít po šesti semestrech v roce 1939, kdy byly postupně uzavřeny všechny vysoké školy. Od té doby byl zaměstnán jako nakladatelský redaktor, krátce v Melantrichu a poté v nakladatelství V. Petr. V letech 1936-37 redigovala časopis Mladá kultura. Tuto praxi zúročil později ještě při přípravě několika sborníků, zejména Za Jiřím Ortenem z roku 1945 a dvou svazků Ohnice (1948).
Jako básník se Kamil Bednář představil mimo jiné také společně s dalšími třinácti mladými generačními souputníky (například Jiřím Ortenem – tehdy pod pseudonymem Karel Jílek – Josefem Kainarem, Ivanem Blatným či Jiřím Danielem) v Jarním almanachu básnickém 1940, jehož vznik patronoval Václav Černý. V roce 1947 se spolupodílel na založení literární skupiny Ohnice. Od roku 1949 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel, po deseti letech skončil a věnoval se již jen vlastní literární práci.
Milenka modř, Kamenný pláč, Veliký mrtvý – lyrické básnické sbírky
Hladiny tůní, Píseň lásky – sbírky s poezií jako projevem lásky k životu
Pravda světa, Jezdci v topolech – zcivilnění básnického výrazu
Závrať návratu, Slova a Zaklínadla – sbírky ze sedmdesátých a osmdesátých let."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ