"Český romantismus → Ve 30. letech 19. stol vrcholí obrozenecké hnutí, které se stává celonárodní záležitostí. Přední místo zaujímá krásná literatura. Úsilí spisovatelů směřovalo k vytvoření literatury, která by plně odpovídala soudobým zájmům a potřebám národa.
V této době probíhá zásadní rozpor o romantismus, a tím také o orientaci české literatury. Ve 40. letech proběhla polemická srážka mezi Tylem a Havlíčkem o podobu účinného vlastenectví. Rok 1848 znamenal vyvrcholení obrozeneckých snah. Český národ poprvé v novodobých dějinách vystoupil jako politický činitel. Porážka revoluce znamenala znovuzavedení cenzury, žaláře, vyhnanství, rozvíjí se novinářství a časopisectví.
Romantismus
Vznikl v Anglii na počátku 19. stol. a odtud se rozšířil do celé Evropy. Rozvinul se tedy mezi roky 1789 -1848. Reagoval na vznik a upevňování kapitalismu. Revoluční ideály → volnost, rovnost bratrství (Velká francouzská revoluce) zůstaly nenaplněny. Je znovu nastolen politický systém, který zbavuje lidi svobody. Romantismus dostal název podle románu, který se velmi rozšířil a měl příchuť něčeho nekonečného a neskutečného.
Mladí umělci cítí rozpor mezi ideálem a skutečností, proto se snaží uniknout z tohoto stavu jinam, alespoň ve své mysli. Utvoří si vlastní, vymyšlený svět a do něj se uzavřou. Hlavní hrdina se často ztotožňuje s autorem, opovrhuje konvencemi, je výjimečný, osamělý, usiluje o ušlechtilé cíle, riskuje třeba i život, je obestřen tajuplností, když nemůže uskutečnit své záměry, propadá spleenu (životní únavě a nudě). Hrdinové se uchylují do odlehlých krajin, kde se setkávají s krásou přírody, nebo se uzavírají za zdi klášterů a kostelů. Jsou to silné, inteligentní osobnosti zasazené do divokých scenérií- divoká příroda, bouře, skalní stěny, rozbouřené moře, hřbitovy, zříceniny hradů →to vše znázorňuje rozervanost umělcova nitra. Oblíbenými postavami jsou piráti, loupežníci, židé, cikáni mniši. Náměty často čerpají z minulosti, autoři se zajímají o národní dějiny.
Uplatňuje se nový přístup k realitě, nekopírují se staré vzory, jazyk je bohatší o lidovou mluvu, archaismy, hudebnost, rozvíjí se vnímání barev, převažují žánry lyrickoepické-veršovaná povídka, epos, dramatická báseň. V próze převažuje historická povídka a román. Romantismu není jen umělecký styl, ale i životní pocit a postoj člověka. Romantismus neexistuje v čisté podobě, ale mísí se s preromantismem a přechází v realismus."

Práce obsahuje malý obrázek medvídka.