"Osudy dobrého vojáka Švejka
Hašek Jaroslav
V roce 1921 začal v Praze vycházet román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, jehož autorem byl oblíbený povídkář, humorista a publicista Jaroslav Hašek. Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka tvoří první dva díly ze čtyř dílů tohoto nedokončeného románu. První díl se jmenuje V zázemí, druhý Na frontě, třetí Slavný výprask a čtvrtý Pokračování slavného výprasku. Román ihned zaujal čtenáře a stal se nejoblíbenějším románem reflektujícím první světovou válku. Nejednou bylo však řečeno, že Švejk je vlastně jedna z nejtragičtějších knih české literatury – Hašek v ní totiž formou humoristického románu, tedy s úsměvem na tváři, vydal otřesné svědectví o válečném světě. Postava Švejka se stala celosvětově proslulou, v cizině je dokonce považována za synonymum češství. Neoddělitelně k ní patří populární ilustrace Josefa Lady. Hašek v románu zpracoval nejprve Švejkův nástup do armády za mobilizace v Rakousku – Uhersku, ačkoliv byl hrdina předtím údajně superarbitrován pro blbost. Následuje popis jeho pražských zážitků z vojenského útvaru. Dále je velký prostor věnován Švejkovu putování do Českých Budějovic za jeho batalionem, který se mu na nádraží v Táboře ztratil. Druhá polovina nedopsaného románu líčí jeho cestu přes Uhry do Haliče.
Josef Švejk, muž podivné minulosti, se však úspěšně vyrovnává se vším, co jej po mobilizaci potká a z každé situace se dostane. Ve všech situacích zachovává zvláštní klid, podržuje si široký odzbrojující úsměv, nic jej nevyvede z míry, vždy si umí poradit. Nikdo z nadřízených, kteří s ním chtějí manipulovat, si na něj nepřijdou. Dokonce se ho i bojí, netuší totiž, co se v něm vlastně skrývá, a zda něco nehraje. Švejk jako vojín zásadně neodporuje žádnému rozkazu. Bere vážně i nejabsurdnější příkazy a plní je s nadšením. Nezajímá se o politiku. Nezáleží mu na vítězství státu. Na otázky, které mu klade „velký svět“, odpovídá zkušenostmi z malého světa lidiček z periférie, jejich osudy často cituje. Občas na něj lze nahlížet jako na naivního prosťáčka i jako na rafinovaného sabotéra.
Josef Švejk se živil jako obchodník se psy a bydlel se svou posluhovačkou paní Müllerovou. Byl málem uvězněn za to, že v hospodě zesměšnil právě zastřeleného vévodu Ferdinanda. Dostane se do blázince a odtud povolávacím rozkazem na vojnu, ačkoliv byl už dříve komisí prohlášen za blba. K přijímači se nechá odvézt na vozíku, protože ho trápí revma, ale dostane se tím, ačkoliv to neměl v úmyslu, do nemocnice pro simulanty. Posléze přijde do rukou polnímu kurátovi Ottu Katzovi a dělá mu sluhu, neboli "pucfleka". Nějakou dobu slouží Švejk tomuto polnímu kurátovi, který ho pak ale prohraje v kartách. Dalším pánem se mu stane nadporučík Lukáš. Protože miluje psy, nechá si jednoho od Švejka obstarat. Ten ho ale ukradl jinému oficírovi. Za trest ho Lukáš nechá poslat k 91. pěšímu pluku do Budějovic. Tam ale nedojede, neboť se mu podaří zastavit vlak pomocí záchranné brzdy, na nádraží se ještě zamotá a je nakonec chycen pro dezerci. Vojenským četníkům sice vysvětlil, že jde za svým plukem do Budějovic, ale strážmistr mu nevěří, protože přece jde opačným směrem, směrem na sever. Když mu strážmistr položí několik otázek, myslí si, že Švejk je ruský špión a pošle ho proto se závodčím do Písku. Rotmistr v Písku napíše dopis pro 91. regiment a pošle Švejka s mladým četníkem a dopisem vlakem do Budějovic. Když dorazí do Budějovic, zavře ho obrlajtnant do Regimentsarrestu. Na druhý den se plukovník rozhodne, že ho nechá ještě tři dny zavřeného v cele spolu s mladým dobrovolníkem, pak má zase posluhovat u nadporučíka Lukáše, z čehož byl Lukáš velice "nadšen". Právě když po třídenním vězení měl být za tři hodiny Švejk propuštěn na svobodu, měl se 91. pluk přestěhovat do Mostu nad Litavou - Királyhidy. Švejk i jednoroční dobrovolník byli odvedeni na strážnici a s eskortem vojáků doprovozeni na nádraží. Nadporučíkovi Lukášovi vůbec Švejk „zpříjemňoval život“ jak se dalo. Jedna z nejslavnějších scén je situace s tajným dopisem, který má za úkol od svého nadřízeného Švejk odnést jisté dámě. Diskrétní službu překazí Švejkovo setkání se známým Vodičkou. Švejk potom odevzdal dopis panině služce, která ho předala právě při rodinném obědě. Bohužel si tak i žárlivý manžel přečetl Lukášovo vášnivé vyznání lásky a pozvánku na schůzku.
Velkou popularitu Švejkovi přineslo také filmové zpracování, dvoudílný film s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
Švejk patří k nejvýznamnějším dílům české literatury, získal si obrovské množství čtenářů svým humorem, bezprostředností a zřejmě také svou podobou klasickému národnímu charakteru."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ