"Sluneční vůz
Pilař Jan
Kniha je inspirována Proměnami, jedním z nejslavnějších děl básníka Ovidia. Obsahuje 12 antických bájí, které spojuje motiv pohádkových proměn (stejně tomu bylo v původních Proměnách).
První zpracovanou bájí je Potopa světa. Kvůli hříšnému životu lidí se nejvyšší bůh Lens rozhodne lidstvo zničit. Přežijí jen dva spravedliví lidé – Deukalion a Pyrrha. Tito dva založí nové lidské pokolení – hází za sebe kameny, které se proměňují v lidské bytosti.
Druhý příběh je o hloupém králi Midasovi. Ten jednou pohostil člena družiny Dionýsa, boha vína veselí. Za to mu Dionýsos nabídl splnění jakéhokoli přání. Král si přál, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato. Zakrátko zjistil, jakou hloupost si přál (nemohl se najíst, napít apod.). Nakonec se však neblahé schopnosti zbavil. Jindy se zase Midas zapletl do sázky Apollóna a Pana o to, kdo lépe hraje. Za svoje hloupé jednání byl odměněn oslíma ušima. Brzy se o nich dozvěděli všichni lidé a poznali takto královu hloupost.
Následuje příběh o dvou pyšných ženách: o tkadleně Arachné, proměněné pro její namyšlenost v pavouka, a o královně Niobě, potrestané za pýchu smrtí svých čtrnácti dětí. Strašným žalem se královna proměnila ve skálu.
Další příběh je o Narcisovi, mladíku, který odmítal dívky i víly a byl nakonec proměněn v křehký květ.
Pátý příběh vypráví o Médeie, čarodějce, jež pomohla Iásónovi ke zlatému rounu a stala se jeho ženou.
Následující příběh pojednává o Perseovi a jeho hrdinství – cestě za získáním Medusiny hlavy a záchraně Andromedy.
Příběh Dobří lidé vypráví o Filemonovi a Baucidě, kteří jako jediní přijali bohy a, ač byli chudí, uctili je vším, co měli. Po smrti byli odměněni - na vlastní žádost se proměnili se ve stromy.
Příběh nazvaný Héraklovy hrdinské skutky končí přijetím Hérakla mezi bohy.
Následuje Věrná láska, příběh z Babylonie. Vypráví o nešťastné lásce Pyrama a Thisbé, která končí smrtí obou dvou.
Příběh První vzduchoplavci líčí osudy Daidala. Sledujeme jeho let na křídlech vlastní konstrukce z Kréty do Řecka. Jeho syn Ikaros při letu zahyne.
Jedenáctý příběh Cesta do podsvětí vypráví o pěvci Orfeovi, který se vydal do podsvětí pro svou milou Euridiku. Mezi živé se mu ji ale vrátit nepodaří a nakonec umírá.
Poslední příběh Sluneční vůz je o Faethonovi, jenž zatoužil přesvědčit se o tom, že jeho otcem je bůh slunce Héllios. S božským otcem se skutečně setkal - přál si řídit sluneční spřežení po obloze. Hélios odrazoval syna od jeho přání, ale nakonec svolil. Faethon vůz nezvládl a zahynul. Od té doby je Hélios smutný a pláče – ranní rosu.
Kniha je psaná erformou, tu a tam autor použil přímou řeč. Přestože se Proměny skládají ze známých antických bájí, Ovidius jim dokázal dát jiný smysl a sjednotit je společným motivem. Dodnes je toto dílo považováno za jedno z vrcholných děl antiky."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ