"Občan Brych
Otčenášek Jan
Druhý Otčenáškův román Občan Brych vyšel v roce 1955. Česká tvorba se tehdy už začínala probouzet z dogmatické strnulosti, stále však opakovala několik osvědčených modelů. Občan Brych byl prvním průlomem tohoto stavu. Otčenášek odhodil černobílé schéma kladných a záporných hrdinů, ústředním hrdinou románu neudělal ani dělníka, ani funkcionáře, ale inteligenta, dokonce nerozhodného, kolísajícího. Brych má výhrady k politice komunistické strany, a přesto není líčen jako nepřítel. To všechno spolu s citlivějším propracováním psychologie postav znamenalo podstatný posun směrem k životní realitě a získalo Otčenáškovi širokou čtenářskou oblibu.
František Brych, chudý chlapec ze Žižkova, syn pradleny, která svou těžkou dřinou udržela syna na studiích, byl ctižádostivý a cílevědomý už na základní škole. Sledujeme jeho život od dětství, když za dar svačiny pomáhal proplouvat úskalími školy svému méně pilnému spolužákovi Ondřejovi Rážovi. Tento bohatý syn velkoobchodníka ale Františka ve všem mimo školu předčil. Jejich vzájemný konflikt vyvrcholil ve chvíli, když mu odloudil i děvče, konzervatoristku Irenu Strakovou.
Brych po válce dostudoval práva a díky svému strýčkovi Mizinovi získal úřednické místo v účtárně jednoho velkého závodu.
Všechny tyto pasáže se dovídáme z retrospektivy. Samotný děj románu začíná únorovými událostmi z roku 1948.
Brych je zobrazen jako zmatený člověk, kterému chybí myšlenková výzbroj, pomocí níž by se mohl orientovat ve složité době. Je ale přesto člověkem inteligentním a svrchovaně čestným, má vnitřní potřebu poctivosti, spravedlnosti, svobody. Je však také politicky nezkušený a své ideály si spojuje s představou jakési absolutní demokracie.
Tehdejší socialismus ho děsí svou konkrétní formou politického boje. V únorových událostech vidí jen násilí, ohrožení demokracie a svobody. Odpuzují ho i některé formy náboru nových členů do strany a zejména skutečnost, že jsou do strany přijímáni mnohdy vyslovení kariéristé.
Jako zářný příklad jednoho z nich může sloužit jeho vlastní strýček Mizina, kariérista, sobec a šplhoun.
Jako „správný komunista“ je představen stranický funkcionář Bartoš. Jeho strohost a přísnost mu nedovoluje přiblížit se k lidem a získat si jejich důvěru. Bartoš ví, že Brych je cenný člověk, a chtěl by ho získat, Brych mu ale nedůvěřuje.
Když se Brych zaplete do hloupé letákové aféry a doví se, že strýček Mizina to hlásil Bartošovi, propadne panice. Náhle se rozhodne ke kroku, k němuž ho už déle lákal jeho starý známý továrník Ráž - k odchodu do emigrace.
Teprve v šumavské chatě, kde spolu se skupinou ostatních prchajících čeká na průvodce, poznává z řeči svých společníků, že zabloudil někam, kam zcela nepatří. Jejich motivy k útěku jsou totiž jiné než jeho. Rozvrat, válka... Když si Brych uvědomí, že s tímto světem nemá nic společného, rozhodne se v poslední chvíli pro návrat. S ním se vrací i Rážova manželka Irena. Měla kdysi Ráže ráda - obklopoval ji bohatstvím, ale zároveň ji odcizil její vlastní rodině a ona se stále více cítila cizí. Návratem s Brychem, s nímž se znovu sblížila, řeší svou citovou krizi.
Brych, který se navrátil domů, si teprve teď otevřeně promluví s Bartošem a stává se spokojeným občanem."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ