"Celková charakteristika:
− jedna z nejvýznamnějších povídkových knih české literatury
− soubor 13 povídek charakterizuje život na Malé Straně v době Nerudova dětství a mládí
− 7povídek bylo jádrem
− podává úsměvný obraz malostranského prostředí a jeho obyvatel, který je zároveň satirou omezeného maloměšťáctví
− povídky prezentují Malou Stranu jako svérázné starosvětské prostředí, klidné a tiché, jež jako by bylo odděleno od okolního pulsujícího světa
− v popředí pozornosti není však jen kolorit místa, ale také svět maloměstských lidiček, žebráky počínaje a přes živnostníky honorací konče
− scény z hostince, z domácností, z ulic nebo z nádvoří domů skládají dohromady věrný obraz charakteristických lidských rysů a vlastností
− Nerudova Malá Strana je zejm. o hledání úžasné síly v životě lidiček, je o blahosklonnosti a toleranci, ale rovněž o zlobě a závisti, je o lidských chybičkách i jedinečnosti lidských osudů ve zdánlivé jednotvárnosti
− Názvy povídek: Týden v tichém domě, Pan Ryšánek a pan Schlegl, Přivedla žebráka na mizinu, O měkkém srdci paní Rusky, Večerní šplechty, Doktor Kazisvět, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, U Tří lilií, Svatováclavská mše, Jak to přišlo, že…, Psáno o letošních dušičkách, Figurky
− GROTESKNÍ POVÍDKY: Doktor Kazisvět, O měkkém srdci paní Rusky
− GROTESKA= něco, co by bylo ve skutečnosti smutné je směšné, to, co je směšné je smutné
− NERUDA PROMÍTNUT DO POSTAV V POVÍDCE: Svatováclavská mše, U Tří lilií
− jako VEDLEJŠÍ POSTAVA: Přivedla žebráka na mizinu - vypravěč
 Několik poznámek k Povídkám malostranským:
− Povídky jsou projevem realistického ztvárnění skutečnosti, ale vzhledem k jejich specifickému záběru na jednotlivé postavy hovoříme o tzv. drobnokresbě
− vysoce je hodnocena umělecká stránka jazyka povídek- přesně v souladu s realistickým pohledem na svět překonal Neruda romantický a patetický sloh se složitou syntaktickou stavbou
− výběr slov a větná stavba jsou blízké spíše hovorové řeči, vše směřuje ke stručnosti a k úsečnosti
− při volbě básnických obrazů se Neruda bránil mnohoznačnosti- snažil se o přesné označení skutečnosti
 Postavy:
− povídkami se mihne celá řada postav
− najdeme zde zástupce z prostředí živnostníků, obchodníků, úředníků i penzistů, bohaté honorace i chudých, kteří ve scénkách z hostinců, uliv i domácností vytvářejí obraz typických lidských rysů i vlastností
− celá řada postav byla inspirována autorovými vzpomínkami
− postavy viz jednotlivý rozbor povídek
− s výsměchem jsou vykresleny postavy, jež jsou morálně zchátralé
− Nerudova pozornost je skutečně nejvíce zaměřena k citlivé a věrné charakterizaci postav
− projevuje se to ve výběru detailů, v maximální konkrétnosti nebo ve schopnosti zachytit několika málo rysy ve výrazu tváře okamžitou náladu lidí, jejich návyky ze zaměstnání či jejich sociální zařazení
− vybírá si podivíny
 Čas děje:
− za jeho dětství a mládí
 Místo děje:
− na Malé Straně
 Děj a kompozice:
− v knize se střídají 3typy povídek
− první z nich vykresluje řadu drobných postav
− sem můžeme řadit povídky Týden v tichém domě a Figurky
− jiné se soustředí na pečlivé vykreslení jedné scény, např. povídka Večerní šplechty či U tří lilií
− posledním typem jsou charakteristiky lidí s výraznou individuální zvláštností, lidí zároveň příznačných pro malostranský život- např. povídky Doktor Kazisvět, Přivedla žebráka na mizinu

• TÝDEN V TICHÉM DOMĚ
− první povídka
− popisuje osudy obyvatel malostranského činžáku
− Tichým domem je ironicky označován malostranský činžák. Žijí v něm hokynářka Bavorová. Její syn Václav, praktikant ten je vyhozen z úřadu, neboť psal posměšné verše na své nadřízené. Paní domácí má známost s důstojníkem Kořínkem, ale její přítelkyně Marie ho odloudí. V domě žije také starý mládenec Loukota, který je zamilován do půvabné slečny Josefinky, ale ta se vdá a on je donucen vzít si dceru paní Lakmusové, slečnu Kláru. V domě také bydlela stará panna Žanynka se svým psem. Měla přezdívku „Hundsfrajle“. Jednoho dne ji slečna Josefinka nesla snídani, ale Žanynka byly již mrtvá.
Celý tichý dům ji šel na pohřeb."

Důležité informace jsou zvýrazněny tučně nebo podtržením.