1.

Úvod

2.

Dospívání

3.

Dílo

4.	Katolický farář

5.	Závěr života

"Jako spisovatel se pokoušel vytvářet ve svém mateřském jazyce nové básnické formy. Jeho oblíbeným útvarem byl sonet. Svá díla psal výhradně ve svém mateřském jazyce, hornolužické srbštině.
Prvním dílem je Moje serbske wuznaće. Kromě vlastní tvorby i překládal do hornolužické srbštiny, např. právě Vrchlického či Kolára, ale třeba i z polštiny Mickiewicze.
Ač je nejznámější jako básník, za svého života napsal celkem 14 sbírek, ale nevěnoval se pouze poesii či jejímu překládání. Je autorem dramatu Na hrodźišću z roku 1880, které byl první lužickosrbským dramatem, a je inspirováno rukopisem královédvorským. Kromě toho na zpracoval veselohru Stary Serb. Napsal též prozaické dílo Narodowc a wotrodźeńc.
V letech 1876 až 1881 byl vydavatelem časopisu Lipa Serbska a v letech 1904 až 1909 časopisu Łužica.
Během svého života udržoval kontakty s českými spisovateli, například Jaroslavem Vrchlickým.
Jako katolický farář byl v ostrém konfliktu se svými nadřízenými, farářem se stal až po 18 letech kaplanování, byl přidělován do německých oblastí mimo Lužici. Působil např. v Drážďanech, Chemitz či Radebergu. Na dva roky byl dokonce přeložen do severních Čech, do kláštera v Zákupech na Českolipsku.
Možnost působit v Lužici mu umožnil brzký odchod do důchodu v roce 1903.
Ve svém díle bojoval proti rezignaci a byl silně národně orientován, za což sklízel kritiku i od mnohých Lužických Srbů, ale na druhé straně jej tížil rozkol způsobený mladosrbským hnutím, na což reagoval i ve své tvorbě.
Zemřel 16. října 1909 v Pančicy-Kukow. Pohřben je na hřbitově ve Wotrowě.

1956 - Myto Ćišinského, cena pro lužickosrbské autory
1973 prof. Jerzy Śliziński – mezinárodní konferencje v Varšavě
střední škola v obci Pančicy-Kukow"

Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/454529-jakub-bart-cisinski.