"Podivné přátelství herce Jesenia
Olbracht Ivan
Jiří Jesenius byl přes své mládí nejlepším hercem Národního divadla. Na jedné své venkovské dovolené poznává Kláru, mladé moravské děvče, na které rodiče zanevřeli pro jeho touhy po pěvecké slávě. Jesenius ji miluje, ale ani on neradí k umělecké dráze, neboť ví, že by těžká cesta k umění byla nad Klářiny síly. Hrdá Klára Jesenia odmítá. Nechce stanout po jeho boku, dokud se mu umělecky nevyrovná.
Jeseniův zájem upoutal kdysi herec, který zřejmě parodoval své neobratné kolegy. Jesenius poznává jeho nesmírný talent a získá mu místo v pražské Uranii. Nový herec Jan Veselý si brzy získá pověst znamenitého umělce, obecenstvo ho zbožňuje. Veselý se brzy dostane do Národního divadla, kde žije s Jeseniem v přátelství, které však není zcela důvěrné: Jesenius neví nic o nočním, nezřízeném Janově životě, Jan zase neví nic o Jeseniově poměru ke Kláře. Tak se Klára stane na čas milenkou Veselého. Jesenius tuší, že Janovo hýření a milostná dobrodružství nejsou jen následkem rozmařilosti. Jan mu jednou prozradil, že na svých dobrodružných toulkách zavraždil kdysi jakousi ženu; svými výstřednostmi zahání její přelud, který ho stále pronásleduje.
Když vypukne světová válka, nedá se Janova dobrodružná krev déle udržen. Cestuje jako vyzvědač po Evropě. Vážný Jesenius tehdy zapochybuje o smyslu svého života. Umění, pro které vždy žil, stává se mu nyní zjevem podružným. Propadá přeludům a zjevením stále hmotnějším a poznává existenci podvědomí, běsovství i dvojnictví. Znechucen životem je již odhodlán k sebevraždě, avšak náhoda (spadlé hodiny v okamžik Janovy popravy) uvolňuje v něm dobré pudy a slavný návrat víry v dobro a lásku.
Zlo Janem spáchané je vykoupeno jeho smrtí, k Jeseniovi se vrací milovaná Klára s Janovým dítětem. Stane se brzy Jeseniovou chotí a spolu kráčejí za slavným cílem života - podaří se jim překonat nicotu i zoufalství."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ