"Charakteristika díla
Ílias je starořecký hrdinský epos (velká epika), který spolu s volným pokračováním Odyssea tvoří stěžejní pramen k antické mytologii. Jeho jméno se odvozuje od Ílión, jiného označení pro Tróju.
Děj eposu je popsaný erformou. Autor tu pracuje s dialogy postav, které však nejsou příliš členěné a promluvy jsou příliš dlouhé, mají spíše charakter monologu. Nevyužívá vnitřní monology (dílo pochází z antiky, v té době se takové ozvláštnění textu nevyužívalo), ty jsou svým způsobem nahrazeny dialogy bohů se smrtelníky, případně sny, ve kterých se bohové zjevují lidem. Do dějové časti jsou pak zasazeny samostatné příběhy, případně odbočky o průběhu války, početnosti znepřátelených vojsk.
Velkou část knihy zaujímá charakteristika a popis hrdinů (často se opakuje, kdo byl koho potomkem, přívlastky hrdinů, jejich vlastnosti..., v charakterizačním postupu bývá většinou zahrnuta zvláštní epizoda života té dané postavy).
Epos je členěn do 24 zpěvů, které celkem obsahují cca 16 tisíc veršů. Autorství je připisováno Homérovi, ale o rozčlenění Ílias se postarali až alexandrijští filozofové.
Ílias popisuje události, které se staly během Trojské války na konci 12. století př. n. l. (datace podle Homéra, není známo přesné časové určení), která podle mýtů (přesná záminka rovněž není objasněná) vypukla po tom, co Paris unesl krásnou Helenu. Ta však v té době už byla manželkou spartského krále Meneláa. V boji proti sobě stanuli Achájové (Řekové, v čele Meneláův bratr Agamemnón) a Trójané (z Malé Asie, v čele nejstarší syn trojského krále Priama Hektór). Epos pak popisuje 51 dnů posledního, desátého roku bitvy, ale nezabývá se výsledkem války (není tu zmínka o Odysseově lsti s trójským koněm).

Obsah
Autor uvádí čtenáře do příběhu v prvním zpěvu ve chvíli, kdy se Achilleus, který je řeckým spojencem, hněvá na Agamemnóna a odmítá se účastnit boje. Homér vysvětluje, že k této situaci došlo, když král nechtěl propustit dceru kněze Chrýsa, protože to byla jeho válečná zajatkyně. Chrýsos proto požádal o pomoc boha Apollóna, který se postaral, aby se Řekům v boji nedařilo. Achilleus proto veliteli radil, aby si boha udobřil a vrátil dívku jejímu otci.
Agamemnón nakonec s tímto návrhem musel souhlasit, ale aby nepřišel o část podílu z kořisti, rozhodl se, že jako náhradu bude požadovat Achilleovu zajatkyni (když si myslí, že by se mykénský král měl dívky vzdát, nebude mu vadit, když on o tu svou přijde). Achilleovi samozřejmě vadí jeho bezohlednost a lakomství, obvinil proto velitele řeckých vojsk z toho, že jeho zisky jsou vždycky větší než ostatních bojovníků, i když sám nebojuje. A začal proto vyhrožovat, že odpluje se svými muži domů. Agamemnón místo toho, aby si ho usmířil, pak zašel ve své urážce ještě dál, když tvrdil, že se bez Achillea může obejít a válku vyhrát.
Řecký hrdina se chce králi pomstít, nejraději by ho probodl. Agamemnóna zachrání jen to, že se Achilleovi zjeví bohyně Athéna a radí mu, aby si zachoval klidnou mysl a zůstal v táboře, ale do průběhu války svými činy nezasahoval. Nestór, nejmoudřejší řecký bojovník, ještě varuje Agamemnóna, aby si Achillea přece jen udobřil, ale král na to nic nedbá a rozhovor ukončí.
V řeckém táboře probíhá obětování bohu Apollónovi a Agamemnón posílá své služebné, aby od Achilla přivedli zajatkyni. Hrdina si stěžuje na krále své matce, bohyni Thetis. Ve svém zármutku vysloví přání, aby Agamemnón pocítil jeho nepostradatelnost. Mezitím Odysseus navrací knězi Chrýsovi jeho dceru a Řekové věří, že se jim znovu začne v boji dařit.
Na Olympu se koná sešlost bohů, kde Thetis žádá Dia, aby zaručil vítězství v bitvách Trojanům, dokud se Agamemnón neomluví Achilleovi. Zeus svou pomoc Tróje slíbí. Autor ale naznačuje, že vládce bohů bude muset dávat pozor na svou manželku Héru, která je ochránkyní Řeků a už dříve ho obviňovala, že se spojil s nepřítelem. Nicméně Héra už v tu chvíli chápe, že s manželem stojí na opačných stranách.
V druhém zpěvu Zeus sešle na Agamemnóna klamný sen, ve kterém mu namluví, že má požehnání bohů a podaří se mu porazit Trójany. Král svůj sen přednese na poradním sněmu a Řekové ihned začnou připravovat své loďstvo k boji. Héra vidí, jak se řecká armáda žene vstříc své zkáze, a proto posílá Athénu, aby alespoň varovala Řeky před zbrklostí. Bohyně tuto radu předá Odysseovi, o kterém i bohové vědí, že vyniká svou moudrostí.
Zatímco vojáci se připravují k boji, autor pokračuje výčtem řeckého loďstva, vyjmenovává jednotlivé řecké bojovníky. V další části tohoto zpěvu neopomíná zmínit také vojska Trójanů a jejich spojenců. "

Důležité informace jsou v textu zvýrazněny tučně.