"Boccaccio Giovanni (1313 – 1375)

Italský spisovatel, básník. Narodil se ve Florencii nebo blízkém Certaldu jako nemanželský syn společníka florentského bankovního domu Bardiů. Příslušnost k domu Bardiů, financujících anjouovskou dynastii, mu zaručovala přístup ke dvoru, kde prožil nešťastnou lásku k hraběnce Marii d'Aquino, která pod jménem Fiammetta má v jeho díle podobnou funkci jako Dantova Beatrice nebo Petrarkova Laura. Po úpadku Bardiů a po otcově smrti se vrátil do Florencie; zemřel v Certaldu.
Dekameron – je vrcholem jeho tvorby. Jedná se o cyklus stovky novel, rozdělených po deseti na deset dní. Vypráví si je společnost tří mladíků a sedmi dívek, kteří utekli z Florencie na venkov v době moru v roce 1348. Tato rámcová povídka spojuje novely v organický celek, komponovaný podle vzoru Božské komedie s didaktickým záměrem ukázat na hierarchicky seřazených příkladech neřestí a ctností cestu k šťastnému životu, na rozdíl od Danta však pozemskému. Snad proto bývá Dekameron nazýván lidskou komedií. Vystupuje v nich celá řádka postav ztělesňujících různé projevy lidské inteligence, od ušlechtilé moudrosti až po vychytralost. I v novelách s erotickými náměty je zdůrazněna především rafinovaná hra chytrosti, s níž milenci dovedou překonávat překážky. "

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ