"George Orwell (25. 6. 1903 Bengálsko – 21. 1. 1950 Londýn) vlastním jménem Eric Arthur Blair byl britský esejista, novinář, spisovatel a sympatizant s levicí.
Narodil se v Indii, která byla v té době součástí britského impéria, kde pracoval jeho otec jako úředník. Když mu byl jeden rok, tak ho matka převezla do Anglie, kde několik let vyrůstal bez svého otce, který zůstal v Indii. Z Anglie pochází i jeho pseudonym – podle říčky v Oxfordshiru.
Chodil na prestižní soukromou školu Eton College, ale protože mu rodiče už dál nemohli platit studia, začal pracovat jako policejní úředník v Barmě. Odtamtud pochází jeho nenávist ke kolonialismu a imperialismu a začal sympatizovat s levicovými názory.
Po roce 1927 se vrátil zpět do Anglie, kde začal pracovat jako novinář a esejista. Nějakou dobu se pohyboval v nejnižších společenských kruzích, stal se tulákem a žil na ulici. Byl silně ovlivněný politickými událostmi v Evropě a to ho vedlo k tomu, že se stal socialistou a antifašistou.
Jako dobrovolník se zapojil do Španělské občanské války, kde byl ostřelovačem zasažen do krku. Druhé světové války se nezúčastnil, protože onemocněl tuberkulózou, na kterou později zemřel.
Mezi jeho nejznámější díla patří například Farma zvířat (1945), 1984 (1949), Na dně v Paříži a v Londýně (1933), Barmské dny (1934) a další.

Vydání: Kniha byla v zahraničí poprvé vydána v roce 1945 a u nás hned o rok později v roce 1946.
Po únorovém převratu se Orwell dostal na seznam u nás zakázaných autorů a jeho díla nemohla v Československu vycházet. I přesto byla ale tato kniha často přepisována formou samizdatu. Legálně u nás začala vycházet až po Sametové revoluci v roce 1991.

Zařazení díla do literárního kontextu: Jedná se o antiutopický román napsaný ve světové literatuře v 2. polovině 20. století. Někdy se řadí i mezi sci – fi literaturu. Jeho styl je specifický, ale co se týče ostatních spisovatelů, má k němu blízko například Ray Bradbury (451 stupňů Fahrenheita).

Žánrová charakteristika: Je to antiutopický román, který alegorickou satirickou formou bajky ukazuje vztahy mezi lidmi a hrozící nebezpečí komunismu.
Antiutopie je situace fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, a má výrazné nedostatky, ke kterým došlo kvůli přehánění některých ideologických principů. Mezi tyto nedostatky patří například omezování osobní svobody a utlačování ze strany tohoto politického systému.
Alegorie označuje text, jehož první význam není pro čtenáře podstatný, ale skrývá druhý hlubší význam. Tento hlubší význam má být skrytý tak, aby ho pochopili jenom zasvěcení čtenáři. Román Farma zvířat se na první pohled zabývá zvířecími poměry na farmě, ale ve skutečnosti popisuje situaci v totalitním státě.

Kompozice: Není možné jednoznačně říct, kde se děj knihy odehrává, protože autor se vyhýbá veškerým komentářům – lze tedy jenom jednoznačně určit, že se jedná o jakousi farmu. Ale vzhledem k povaze příběhu je zde jasná podobnost se Sovětským svazem a tehdejším socialistickým režimem. Kniha je rozdělena do jednotlivých kapitol a je psáno v er-formě."