"Franz Kafka (3. 7. 1883 Praha – 3. 6. 1924 Kierling) byl český, německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších a nejcennějších spisovatelů 20. století.
Narodil se na Starém městě v Praze v rodině židovského obchodníka s galanterií. Měl dva bratry, kteří ale zemřeli v dětství, a tři sestry, které později zemřely v koncentračních táborech. Rodina se po Praze velmi často stěhovala a jeho chladný vztah s otcem ovlivnil nejen jeho život, ale i dílo. Uměl česky, francouzsky a německy, a ačkoliv byl žid, nikdy se nenaučil hebrejsky.
Nejdříve navštěvoval německou chlapeckou školu v Masné ulici, pak nastoupil na státní německé gymnázium a vystudoval práva na německé části Karlo – Ferdinandovy univerzity, kde se seznámil s přítelem Maxem Brodem. Právní praxi ale nikdy nevykonával, byl zaměstnancem pojišťoven.
Kafka byl (jako jeho hrdinové) depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý a měl komplikované vztahy se ženami. Sex považoval za něco nečistého, jako za trest lásky, ale i přesto měl několik známostí – například Felicii Bauerovou, se kterou byl dvakrát zasnouben, Julii Wohryzkovou, se kterou byl velmi krátce zasnouben, Milenu Jesenskou, se kterou se viděl jen dvakrát, ale udržovali spolu častý korespondenční vztah a nakonec s Dorou Diamantovou.
Cítil se nepochopený a uvězněný ve svém životě, stýkal se jen s několika intelektuály (Max Brod, Franz Werfel). Byl nekuřák, vegetarián, neměl rád sladké a abstinent.
V roce 1917 onemocněl tuberkulózou a část svého života prožil v sanatoriích v Česku, Slovensku, Německu, Rakousku, Itálii i Švýcarsku. V roce 1923 se odstěhoval s mladší Dorou Diamantovou do Berlína, aby měl klid na psaní, ale v roce 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu ve švýcarském sanatoriu.
Kafka za svého života vydal jenom málo svých děl, a to navíc díky přítelkyni Mileně Jesenské, která byla první, kdo přeložil jeho díla do češtiny. Ve své závěti žádal, aby bylo veškeré jeho nevydané dílo spáleno, ale jeho přítel Max Brod ho neposlechl a díla vydal.
Mezi nejznámější Kafkovy díla patří například romány Proces, Zámek, Amerika nebo dále Ortel, V kárném táboře.

Vydání: Proměna patří mezi málo děl, které byla vydána už za Kafkova života. Poprvé byla vydána v roce 1915.

Zařazení díla do literárního kontextu: Franz Kafka patří mezi spisovatele, kteří tvořili na přelomu 19. a 20. století (tedy v předválečném, válečném i meziválečném období) a jejich dílo je nepřímo i přímo ovlivněno první světovou válkou.
Světová literatura 1. poloviny 20. století byla tematicky i žánrově velmi pestrá. Řadu podnětů k tvorbě přinesly přírodní a společenské vědy (hlubinná psychologie, teorie relativity). Do popředí zájmu spisovatelů se dostala existenciální problematika, zmizela tabu a tradiční typ vyprávění (chybí vševědoucí vypravěč, tradiční realismus je konfrontován s destruktivními metodami). Experimentuje se s jazykem i s formou (fragmentárnost, prolínání významových rovin, subjektivní vnímání času; podtext předpokládá spolupráci čtenáře). Z uměleckých směrů, které vznikaly na počátku 20. století ve výtvarném umění a literatuře, se stále uplatňovaly např. naturalismus, symbolismus, unanismus (lidé, rostliny i věci mají jednu společnou duši) a existencialismus (bytí člověka ve světě je pojato jako úzkost, strach, osamocení a nejistota).
Kafku řadíme mezi pražské německé autory, tedy takové, kteří se buď narodili v Praze, nebo k ní měli jiný citový vztah, byli většinou židovského původu a psali německy. Mezi takové autory patří kromě Kafky například Gustav Meyrink (Golem, Zelená tvář), Franz Werfel (Čtyřicet dní) nebo Egon Ervín Kisch (Zuřivý reportér, Pražský pitaval).
Mezi jiné světové autory, kteří psali v tomto období a také byli ovlivněni válkou, patří například americký představitel Lost generation Ernest Heminway (Komu zvoní hrana, Sbohem, armádo, Fiesta, Zelené pohorky africké), německý autor Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Černý obelisk, Tři kamarádi) či francouzský spisovatel Romain Rolland (Petr a Lucie, Dobrý člověk ještě žije, Jan Kryštof) a další."