"Rabelais François (1494 – 1553)

Francouzský prozaik, překladatel z latiny a řečtiny; lékař. Autor odborných lékařských spisů.
Gargantua a Pantagruel, je považována za největší renesanční výpravnou prózu. Dílo, které vzniklo na rozhraní dvou rozdílných myšlenkových světů, středověku a renesance, vychází ze středověké tradice karnevalové kultury a fabliaux a obohacuje je o humanistickou vzdělanost a renesanční lásku k člověku a k pozemskému životu. Svou komičností, přecházející až v krutost a cyničnost, je dílo blízké burlesknímu románu. Epopej je rozdělena do pěti knih, které vtipně zachycují pohádkový příběh o životě jednoho obřího rodu. Děj je symbolickým ztvárněním cesty za poznáním a jednotlivá dobrodružství slouží jako záminka k břitké kritice francouzské středověké společnosti. Realistické a satirické vyprávění, volně přecházející v karikaturu, ostře kritizuje zejména omezenost a povrchnost církve a zdůrazňuje směšnost zjemnělých rytířských ideálů oslavovaných středověkými utopickými romány. Rabelais slučuje lidovou moudrost a optimistický naturalismus s vážnými, všestrannými úvahami o životě a s vírou v budoucnost a pokrok. Psáno velmi bohatým a květnatým jazykem."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ