1.

Životopis

2.

Dílo

3.	Charakteristické rysy 1. poloviny 20. století

4.	Stařec a moře

4.1.	Charakteristika

4.2.	Děj a kompozice

4.3.	Jazyk a styl

4.4.	Hlavní postavy

4.5.

Obsah

"Stařec a moře

Charakteristika:
- Příběh o rybáři je metaforou o životě. Jde oslavu síly, schopnosti a lidské statečnosti. Boj s překážkami se ukazuje být důležitější hodnotou než jejich případné překonání, to tehdy že byl sveden čestný boj s plným nasazením, a že jsme pro dosažení cíle udělali vše.
- Novela, za kterou Hemingway dostal Nobelovu cenu. Dílo ovlivnilo českého spisovatel J. Škvoreckého, který pracoval s „banálními dialogy“. Novela byla publikována v časopise Life, kde sklidila velký úspěch. Dílo bylo zfilmováno v roce 1957.

Děj a kompozice:
Starý kubánský rybář po dlouhých dnech bezúpěšného lovu vyplouvá na moře, sám bez chlapce, který mu předtím pomáhl, protože mu to rodiče nedovolí. Na návnadu, kterou připravil chlapec se mu podaří chytit rybu. Jde o mohutný exemplář mečounovitého marlina, který v zuřivém zápase o svůj život vleče sebou loď i se starcem, a trvá dva dny a dvě noci, než zvířeti dojdou síly. Hned poté, co se starci podaří rybu harpunovat, napadnou kořist žraloci a ohlodají ji na kost. Smrtelně vyčerpaný Santiago se vrací vesnice jen s kostrou svého úlovku uprostřed noci.

Jazyk a styl:
V textu jsou preferována obecná označení – ryba, stařec, chlapec. Starcova samota je vyjadřována monology i oslovováním sebe sama a oslovováním ryby.
Kompoziční postup: chronologický
Literární druh: epika, žánr: novela, psáno formou prózy a spisovným jazykem za občasného použití španělských slov.
Místo děje: vesnice na Kubě a moře
Čas děje: 20. století

Autorův záměr: poukázat na vnitřní sílu člověka a na věčný souboj člověka s přírodou. Důležité je podle autora bojovat a snažit se a nemusíte z toho mít ani žádný zisk. Pro hlavního hrdinu je důležitější čest, že dokázal ulovit tak velkou rybu než bohatství, které by získal jejím prodejem.
Personifikace: jsou důležitou částí knihy. Stařec promlouvá k moři jako k ženě, kterou v hloubi duše miluje, rybu, kterou ulovil, naopak nazývá bratrem, je mu jí líto, ale i tak ji musí ulovit.
Popisy a dialogy (monology): prostupují celým dílem, v podstatě se zde neobjevuje ani nic jiného. Přestože se jedná o poměrně krátké dílo – novelu, četnost a zdlouhavost popisů je někdy přílišná. Naopak monology hlavního hrdiny knihu poněkud rozzařují, též se objevují dialogy hlavního hrdiny, ať už s chlapcem nebo především přírodou, tedy mořem, želvami, rybami, ptáky a žraloky.

Hlavní postavy:
Santiago – starý rybář, který má velmi pevnou vůli, miluje přírodu a zvířata i přesto, že se živí lovem ryb. Stařec zobrazuje hrdinného a bojovného člověka, občas je místo Santiago nebo stařec v knize napsáno člověk, což má zdůrazňovat boj s přírodou obecně každého člověka.
Manoline – hodný, bystrý a ochotný chlapec, který jezdíval rybařit se Santiagem. Na konci knihy s ním může rybařit opět.
Příroda, se kterou Santiaogo svádí boj (moře, ryba, žraloci)

Obsah:
Santiago je starý kubánský rybář a často vyjíždí lovit na moře ryby spolu s mladým chlapcem Manolinem. Stařec má chlapce rád a chlapec Santiaga také. Často si spolu při lovu povídají o baseballu. Pak má ale stařec určitou dobu poměrně velkou smůlu a po celých 84 dní nic neuloví. Chlapcovi rodiče mu proto zakazují, aby se dále vydával se Santiagem na moře.
Stařec se rozhodne, že musí svou smůlu prolomit a vydává se opět na moře. Nějakou dobu pluje, a protože s sebou nemá chlapce, na kterého je zvyklý, povídá si s rybami, želvami a ptáky, co prolétají kolem. Santiago sám věděl, že vzhledem k tomu, jak je pohublý a tak dlouho nic neulovil, a tudíž jí velmi málo a zřídka, nemá moc šancí něco chytit, sám rybu přeprat a vytáhnout na palubu. Koneckonců jeho ruce už byly také velmi zjizvené od věčného nakládání ryb z moře na loď.
Pak mu ale cosi trhlo s návnadou. Stařec viděl, že to nebude žádná světoborná ryba, protože neměla moc síly, a tak nemohla být ani moc velká. Když ji vytáhl, viděl, že je to menší tuňák. Santiago přemýšlel, zda se má již vrátit domů, ale rozhodl se ještě chvíli vyčkat. A dobře udělal. Na prut se chytla další ryba. Jenže větší. Mnohem, mnohem větší.
Stařec viděl, že tuto rybu opravdu ulovit nedokáže, neboť ryba se s ním prala a táhla ho i s jeho lodí daleko od pobřeží a jeho vesnice, někam na otevřené moře. Starci bylo jasné, že pokud přiváže provaz k lodi, ryba sebou trhne nebo zamíří do hlubin a s jeho lodí bude amen. Musel proto celou dobu držet provaz v ruce, nakonec si jej uvázal kolem vlastního trupu. K ránu ryba se Santiagem trhne tak moc, že ho téměř shodí z paluby. Stařec je mezitím samozřejmě hladový a tak sní uloveného tuňáka a část ho hodí přes palubu. Za touto částí se vynoří tato ryba a Santiago vidí, jak je obrovská, dokonce větší než samotná Santiagova loď. Santiago shledává, že toto bude ještě dlouhý boj. Proto nahodí do vody ještě jednu drobnou udičku, aby si chytl další jídlo."

Důležité informace jsou zvýrazněny tučně.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ