"Hemingway Ernest (1899 – 1961)

Americký prozaik a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Živil se jako reportér, za 1. světové války sloužil u sanitních oddílů a pracoval jako novinář v Paříži. Za druhé světové války pracoval jako dopisovatel v Madridu. Po jejím skončení žil v Havaně na Kubě. Postavy jeho románů a povídek jsou převážně muži, vedoucí nebezpečný způsob života (vojáci, rybáři, lovci, toreadoři); díla jsou oslavou jejich odvahy, ale také sondou do jejich psychologie a do pozadí jejich skutků. Pod vlivem modernistických autorů (E. Pound, G. Steinová) a požadavků objektivního žurnalismu si Hemingway vypracoval charakteristicky úsporný, citově nezaujatý styl, často založený na pouhém záznamu dialogu (tzv. objektivní vypravěčství). Většina jeho děl byla inspirována bohatými osobními zážitky. Hemingway velmi často staví své hrdiny tváří tvář smrti, aby mohli projevit míru své odvahy, podstatné významy textu jsou skryty za zdánlivě povrchními dialogy hrdinů, texty jsou úsečné, zkratkovité.
Muži bez žen, Vítěz nebere nic, Zelené pahorky africké – povídkové soubory
Sbohem armádo – románový příběh milenecké dvojice, která ani po útěku z války nenachází osobní štěstí
I slunce vychází – Fiesta – román zachycující muka hrdiny, jemuž válečné zmrzačení brání v naplnění milostného vztahu
Komu zvoní hrana – prostředí španělské občanské války
Stařec a moře – podobenství o věčném zápasu člověka s přírodou, o statečnosti, s níž jde do předem prohraného boje
Pohyblivý svátek – vzpomínky na život v Paříži"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ