"Charakteristika díla
Na západní frontě klid je válečný román (velká epika), který popisuje první světovou válku z pohledu sotva dvacetiletého německého studenta, který pod vlivem svého učitele narukoval k armádě.
Příběh je zabírán chronologicky, má celkem jednoduchý, prostý jazyk, velký důraz klade na popis a charakteristiku osob, míst, nálad. Popisné pasáže jsou doplněny o vnitřní monolog vypravěče Pavla, jsou dokreslovány prostřednictvím jeho názorů a myšlenek, ale také vzpomínek na dětství či vojenský výcvik.
Děj je umístěn na západní frontu, kde proti sobě stojí němečtí a francouzští vojáci. Pavel Bäumer vypráví osudy blíže neurčené 2. roty, ke které je přidělen v roce 1915 po několika měsíčním výcviku. Vyprávění končí v říjnu 1918, pár dnů před koncem války, kdy jeho hrdina umírá. Hlavními dějišti románu se stává vojenské zázemí poblíž fronty i samotné zákopy na dohled nepřítele, polní nemocnice, Pavlovo rodné město a boji postižený venkov.

Obsah
Pavel Bäumer začíná vyprávět o svém pobytu na západní frontě v den, kdy se zrovna vrátil ze zákopů do zázemí. U armády je už pár měsíců, takže si celkem zvykl na život vojáka a užívá si toho, že má hodně volného času a dostatek jídla. A i přestože, že větší příděly dostal jenom proto, že v poli byly velké ztráty na životech, se kterými se při objednávání zásob nepočítalo. Pavla a jeho přátele ale trápí po návratu z bojiště zranění jejich spolužáka a přítele Františka Kammericha, který v jedné bitvě přišel o nohu. Všem je navíc jasné, že na své zranění pomalu umírá.
Pavel se ve vzpomínkách vrací k tomu, jak se pod nátlakem svého třídního Kantorka dobrovolně přihlásil do vojenského výcviku, který nejen jej, ale i ostatní zbavil mladických ideálů. Nemalou zásluhu měl na tom desátník Himmelstoss, který studenty jako jejich nadřízený ve výcviku neustále šikanoval. Díky drilu se však tito chlapci, málem ještě děti, naučili přežít ve válce co nejdéle.
Zatímco první den jdou přátele navštívit Kammericha společně, příště už přichází Pavel za ním sám. A vidí jej umírat, aniž by tomu dokázal zabránit, a je šokován tím, že s ošetřovateli představuje jeho smrt jen uvolněné lůžko, tak moc jsou otupělí.
Po pár dnech odpočinku se Pavlova druhá rota vydává na noc k zákopové linii, aby ji nepozorovaně v době klidu opravila. Zatímco nováčci jsou touto zkušeností značně vyděšení, Pavlovo přátelé s tím problém nemají – zažili i větší nebezpečí. Na zpáteční cestě se však jejich kolona ocitne pod palbou a musí se ukrýt na lesním hřbitově. Zde nám autor ukazuje, jak moc se u vojáků vyvinul pud sebezáchovy, takže jim ani nepřišlo zvláštní, že se skryli třeba v rakvi s nebožtíkem. Nakonec je útok dovršen otravným plynem, ale Pavel i jeho přátelé tento boj přežijí.
V další kapitole se situace ve vojenském táboře poněkud mění, na frontu byl vyslán i Himmelstoss, který se stává najednou místo obávaného cvičitele jedním z nich. Hned prvotní setkání však vedou v neshodám, Kropp a Tjaden končí v provizorním vězení, slepičím kurníku. "

Důležité informace v textu jsou zvýrazněny tučně.