"Cesta zpátky
Remarque Erich Maria
Román nám předestírá příběh skupinky vojáků, pocházejících z jednoho města, kteří se po skončení první světové války vracejí zpět do svých domovů. Jsou plni optimismu a doufají, že vše bude tak, jak si představují. Cestou z bojišť potkávají americké vojáky a vidí, že válka byla dopředu rozhodnuta, neboť Američané mají dokonalé vybavení, dostatek jídla atd. a oni zatím nemají co jíst, šaty se na nich doslova rozpadají.
Posledními, zcela zbytečnými oběťmi války jsou ti vojáci, kteří tolik baží po návratu domů, že se snaží stůj co stůj vklínit do evidentně přeplněného vlaku - cestou z něho ale vypadnou či je postihne jiná smrtelná, nesmyslně smrtelná nehoda. Všichni vojáci se tak těší domů, že ani neregistrují nepohodlí vlaku. Když konečně dojedou do vytoužené domoviny, připadá jim celá válka zbytečná, vyvstávají staré vzpomínky na vše příjemné, co zde prožili. Byla tato válka opravdu nutná? Zabíjet mnoho lidí, přijít o mnoho přátel, vidět utrpení raněných - vše to nemuselo být, kdyby se jen lidé snažili dohodnout. Odvykli ale životu v míru, udivuje je, že nemohou svévolně uzmout cokoli, po čem zatouží, jak to ve válce běžně dělávali. Nedokáží se chovat přirozeně jako ostatní.
V poválečném Německu se rozmáhá šmelinářství a všelijaké černé obchody. Ve válce si byli všichni vojáci rovni a také díky tomu si perfektně rozuměli, domnívali se, že jejich přátelství je skálopevné. Po jejím skončení se ale začíná dbát na sociální postavení, což vede k nenávisti, nepřátelství a častým sporům. Nejkrutější je zklamání některých vojáků, kteří se celou válku těší domů, ale po návratu zjistí, že je manželky opustily, odešly s jiným. Normálním se také stává hlad, který snad nepociťují jen bohatí a lidé venkova. Také proto jezdí mnoho lidí z měst na venkov doslova žebrat o trochu jídla, což je ovšem nelegální, a tak se stává, že jídlo, které vezou své rodině, jim zabaví četníci. Proto se také mnoho vojáků uchyluje na venkov, kde zastávají různé práce, v nichž mohou zúročit své vzdělání. Bývalí přátelé z války a jedni z hlavních hrdinů románu psychicky nezvládnou tíhu celé doby a spáchají sebevraždu.
Kniha představuje pronikavé a zároveň bolestné zamyšlení nad válkou a dobou těsně po ní následující. Bojovalo se opravdu pro "dobrou věc", či snad jen z rozmaru generálů?"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ