"Tvořil v tzv. Alžbětínském období (16-17. Století), kdy dosáhlo drama největšího rozkvětu. Oženil se už v 18 letech, měl tři děti (Hamlet zemřel). Spoluvlastnil Globe Theater v Londýně, kde psal své hry. Do češtiny překládán mnoha osobnostmi (Hilský, Sládek).
Dílo: 1) optimistický pohled na svět
- komedie (Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Zkrocení zlé ženy)
- historické (Richard III., Jindřich VI.)
- tragické (Romeo a Julie)
2) pesimistický pohled na svět
- tragédie (Hamlet, Othello, Král Lear, Machbeth)
3) smíření se světem
- Zimní pohádka
- sonety, epické básně
- shakespearovský motiv – dle Romeo a Julie (Petr a Lucie – R. Rollande, Romeo, Julie a tma – Jan Otčenášek)
- blankvers – čistý verš – nerýmovaný pětistopý jamb (vzestupný rytmus, po nepřízvučné slabice přízvučná, netypický pro češtinu (trochej)

Renesance – další autoři + díla
- Itálie – Giovanni Boccaccio – Dekameron
- Dante Alighieri – Božská komedie
- Francesco Petrarca – Sonety Lauře (tvůrce sonetu)
- Niccolo Machiavelli – Vladař
- Francie – Francois Villon – Odkaz, Závěť (Velký testament) – villonská balada – 4x 8-12v)
- Španělsko – Cervantes Saavedra – Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
- Lope de Vega – Fuente Ovejuna
- Anglie – Geoffrey Chaucer – Cantenburské povídky
- ČR – Jan Blahoslav – Jednotka bratrská – Nový zákon, Filipika proti misomuům
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – cestopisy
- Václav Hájek z Libočan – Kronika česká
Renesance – znaky
- vznik Itálie (14. -16.století)
= znovuobnovení antiky
- touha po poznání (astronomické objevy, objevení Ameriky)
- knihtisk – Johann Gutenberg – inkunábule (knihy do roku 1500)
- snaha o reformaci církve (Martin Luther)
- návaznost na antiku
- důraz na prožití pozemského života
- důraz na člověka, rozum a jeho schopnosti, Bůh není prioritou
- myšlenka svobody a nezávislosti člověka – rovnost všech lidí před bohem
- kritičnost ke světským a církevním autoritám
- životní optimismus – radost a oslava života v dílech

Děj
Ve městě Verona v Itálii žily dva slavné rody – Montekové a Kapuleti. Vedly mezi sebou již dlouhá léta napjatý spor. Romeo byl Montek, Julie patřila ke Kapuletům. Zpočátku byl Romeo zamilován do Rosaliny, která však o něj nestála. Snažil se na ni zapomenout a právě v té době byl pořádán ples u Kapuletů. Romeo se "omylem" dostal mezi hosty. Na plese poprvé spatřil Julii a nešťastná láska k Rosalině byla rázem zapomenuta. Julie se do Romea taktéž zamilovala, ovšem jejich lásce stál v cestě právě onen spor obou rodů. Romeo proto vymyslí se svým přítelem a knězem Vavřincem plán a den na to se Romeo s Julií tajně oddá. Když Romeo odchází od kněze, pohádá se s Juliiným bratrancem Tybaltem, který zabil Romeova přítele Merkucia. Romeo ho v souboji zabije a je vyhoštěn z Verony. Rodina Julie na ni doléhá, aby si vzala hraběte Parise. To Julie odmítá, a tak po radě Vavřince vypije nápoj, který ji na 24 hodin uspí. Když ji Paris spatří, uspořádá pro ni pohřeb. Romeo se to dozví a jede zpět do Verony. Koupí si jed a jde k hrobu naposledy políbit Julii, poté se otráví a umírá. Julie se probouzí a vidí mrtvého Romea, uchopí dýku a probodne se. Na místo přichází jejich rodiče a teprve nad jejich hrobem se usmíří."