1.Postavy

2.

Děj

3.	Interpretace

4.	Charakteristiky postav

5.	Znaky období, ve kterém dílo vzniklo

6.	Rysy typické pro tvorbu daného autora

"Stendhal
Postavy: hlavní hrdina: Julián Sorel, pan de Renal (starosta), paní de Renal, její přítelkyně paní Dervillová , komorná paní de Renal Elisa, Pan Valenod (ředitel chudobince), farář Chelan, markýz de la Mole, jeho dcera Matylda, Matyldin bratr Norbert, Sorelův přítel Fouqué, farář Chelan, pan Pirard (bývalý ředitel besanconského semináře), hrabě Altamira, markýz de Croisenois, hrabě de Caylus, vikont de Luz (všichni tři byli hosté v paláci markýze de la Mole a nápadníci jeho dcery), kníže Korazov, maršálová de Fervaques
Děj: Julián Sorel je syn tesaře z městečka Verrieres. Umí latinsky a umí citovat z bible nazpaměť. Obdivuje Napoleona a touží po kariéře. Chce se stát knězem. Pan de Renal ho chce zaměstnat, jako vychovatele svých dětí. Chce tím ukázat, že je tak bohatý že si to může dovolit. Juliánův otec s panem de Renalem vyjedná Juliánovi místo a Julián nastupuje jako vychovatel. Chová se pokrytecky, ve společnosti se necítí dobře a nesouhlasí s ní. Stává se milencem paní de Renal. Paní de Renal Juliána miluje, ale trpí výčitkami svědomí, že páchá zločin. Brzy si o nich začne povídat celé městečko a tak Julián odchází do Besanconu do semináře. V semináři to ale nemá rád. Marně se snaží vypadat pokorně a hloupě. Je jedním z nejlepších žáků. Ředitel semináře má pocit, že se ho lidé z vyšších míst snaží přinutit k tomu aby se vzdal svého místa a nakonec to udělá. Napíše dopis a pošle s ním Juliána na biskupství. Julián se tam ukáže v dobrém světle. Sesazený ředitel semináře pan Pirard ho doporučí jako sekretáře k markýzi de la Mole. Julián se dostává do Paříže. Nemá rád společnost, lidé mu přijdou strojení a prázdní ale nedává to najevo. Šlechta má sice všechno nač si vzpomene, ale je znuděná a nemá žádný smysl života. Dcera markýze Matylda se do Juliána postupně zamiluje. Julián jí miluje taky ale je opatrný protože se bojí, že je to jen žert a nechce, aby ho Matylda opustila. Jeho ruský přítel kníže Korazov mu poradí, aby se pokoušel flirtovat s jinou ženou a Matylda začala žárlit. Julián začne psát milostné dopisy maršálové de Fervaques. Jeho záměr se mu podaří, a konečně Matyldě jasně řekne, že ji taky miluje. Matylda pak otěhotní a napíše svému otci dopis, ve kterém žádá, aby si mohla vzít Juliána. Jejího otce to rozzuří, ale nakonec k sňatku svolí. Udělí Juliánovi šlechtický titul, protože nechce, aby si jeho dcera vzala obyčejného syna tesaře. Markýzovi de la Mole ale přijde dopis napsaný rukou paní de Renal o tom co jí Julián provedl a ze svatby má sejít. Dopis napsala paní de Renal na příkaz svého zpovědníka. Julián jede do své rodné vsi a postřelí v kostele paní de Renal. Zatknou ho a zavřou do cely. Paní de Renal přežije. Julián má být souzen a Matylda se snaží různými způsoby i uplácením Juliána zachránit. Julián si ale uvědomuje, že mnohem víc miluje paní de Renal. Odmítá milost a neustále opakuje, že jeho čin byl předem promyšlený a plánovaný. Proces vzbuzuje v Besanconu velkou pozornost. Nakonec je Julián odsouzen k trestu smrti a popraven. Umírá jako vzbouřenec. Matylda jeho hlavu pohřbila v jeskyni v horách a paní de Renal za tři dny umřela."