1.	Obsah knihy

1.1.	Únos Sabine

1.2.	Popis prostoru

1.3.	Popis aktivit Sabine

1.4.	Příchod Laetitie

1.5.	Marc Dutrouxe

2.

Závěr

"Po třetím dni Laetitiina pobytu se obě dvě setkaly ve sklepě, kam začal zavírat i Laetitia. Laetitia poznala kdo Sabine je, řekla jí, že všude venku visí její plakáty a že jí všichni hledají. Sabine tomu nechtěla věřit, říkala, že to není pravda, že rodiče vědí, kde je a že jen nemají tolik peněz, aby odsud mohla zpět domů.
I když po čase Sabine litovala do čeho Laetitii zatáhla byla na jednu stranu ráda, jen díky ní ze z tohoto pekla dostala. Když totiž Dutrouxe Laetitii unesl všimlo si jeho auta hned několik lidí, někdo si dokonce zapamatoval poznávací značku a podle té našli majitele. Zadrželi ho a on sám ukázal policistům, kde se Sabine a Laetitie nachází.
Osm let trvalo než došlo k vynesení rozsudku. A než proběhlo celé trestní řízení. Ukázalo se, že společně s Dutrouxem měla ve všem prsty i jeho manželka Michele Martinová, která o všem věděla a mohla za smrt osmiletých dívek, které měla chodit do sklepa krmit, ale protože se tam bála jít, dívky zemřely hladem. Těla starších, An a Eeffi, byla nalezena v zahradě nějakého společníka, který tu byl mrtvý nalezen společně s nimi. Dívky byly pohřbeny za živa. Dutrouxe se vše snažil hodit na jistého Nihoula, který byl ovšem jen zlodějem aut, a překupníkem.
Marc Dutrouxe byl nakonec odsouzen k doživotí. Jeho žena na třicet let. Komplic, který s ním jezdil dodávkou Lelievre dostal dvacet pět let a Nihoul, který byl v celém tomto případu nevině dostal pět let za krádeže a jiné přestupky.
Sabine byla odhodlaná se při vyšetřování Dutrouxovi postavit, ale dokázala to až po těch osmi letech, ve svých dvaceti, kdy mu do očí vpálila, že je svině a že on by zasloužil plesnivej chleba a zkyslý mléko. Z celého případu se Sabine vzpamatovala sama bez pomoci psychologů. Ti pomáhali pouze její rodině. Začala žít plnohodnotným životem se svým přítelem, kterého sice ze začátku odmítala, ale on, znající její příběh, ji velice respektoval.
Tuto knihu věnovala Sabine všem obětem. Určitě bych ji doporučila. Četla se velice rychle, se zájmem. Sabine v knize nepopisovala žádné zvrhlosti do podrobností, i části dopisů, které psala domů a bylo v nich něco popsáno, byly vynechány. Proto se zde nenachází ani nic, co by bylo vyloženě hrozné, kruté a mohlo by někomu při čtení vadit."

Práce obsahuje fotografie (nejsou započítány do rozsahu prýce).