1.	Hlavní rysy a východiska pohádek bratří Grimmů

2.

Postavy

3.	Projevy dobra a zla

4.	Symbolika čísel

5.

Styl

6.	Národní a nadnárodní rysy pohádek

“ I v této pohádce, stejně jako v téměř všech ostatních, se vyskytují nadpřirozené postavy, které dělají pohádku pohádkou. Většinou alespoň jedna z těchto bytostí představuje svět zla, který hlavního, kladného hrdinu brzdí na cestě za jeho cílem. Pro české pohádky bývá příznačná přítomnost postavy čerta, draka aj. V pohádce Jeníček a Mařenka tento zlý princip představuje zlá čarodějnice. Právě ona se přetvařuje a podlézavě se dětí ptá: „Knuper, knuper, Kneischen, wer knupert an meinem Häuschen?“ Její dotaz, v němž se vyskytuje opakování skupiny stejných hlásek, je typickým příkladem aliterace. Děti vystrašeně odpovídají: „Der Wind, der Wind, das himmlische Kind.“ Toto spojení představuje metaforu a zároveň výraz ´das himmlische Kind´ je epitheton constans.
Každý pohádkový text je založen na přítomnosti pohádkových kouzelných předmětů a jevů: Bílý ptáček, který děti přivádí přímo k chaloupce, celé postavené z chleba a perníku. Děti jsou jí zcela fascinované: …so sahen sie, daβ Häuslein aus Brot gebaut war und mit Kuchen gedeckt, aber die Fenster waren von hellem Zucker. „Da wollen wir uns dranmachen,“ sprach Hansel, „und eine gesegnete Mahlzeit halten. Ich will ein Stück vom Dach essen, Gretel, du kannst vom Fenster essen, das schmeckt süβ.“ V této citaci se vyskytuje klimax a zároveň i synekdocha – „ und er brach ein wenig vom Dach ab.“
V každé pohádce se objevují sobě velmi podobné, záchytné body, díky nimž pohádek znalejší čtenář může předpokládat, jak vše bude probíhat, aniž by četl dále. Děti jsou zanechané v lese, ale je jasné, že nezahynou, že překonají všechny překážky, protože právě oni jsou hlavními a kladnými hrdiny. Je zde vyzdvižena jejich chytrost.Právě oni si ví rady v každé situaci. Spatřujeme klasický pohádkový rys v protikladu světa dobra, který je představován dětmi a světa zla, který reprezentuje zlá čarodějnice.
Verze jednotlivých pohádek se od sebe do značné míry liší. V první řadě se změny týkají vztahové problematiky. V pohádce B. Němcové děti odcházejí s tatínkem do lesa a zabloudí při sbírání jahod. Avšak u Grimmů je vztah rodičů k dětem naprosto odlišný. Jeníček s Mařenkou jsou jimi úmyslně zanecháni napospas temnému lesu. Zatímco v německé verzi je tím moudřejším a pohotovějším hrdinou Jeníček, v české verzi je tou chytřejší Mařenka. I jev, díky němuž se děti dostávají k perníkové chaloupce, je v každé sbírce popsán zcela jinak. B. Němcová popisuje, jak Mařenka vyleze na strom, z něhož uvidí světýlko. Grimmové mluví o bílém ptáčku, který děti zavede až ke zlé čarodějnici. Bílý ptáček svým vzhledem připomíná holoubka, který v pohádkách většinou ztělesňuje kladnou animální postavu. Svým činem v této pohádce však získává spíše negativní nádech. Také při jeho popisu je užito metafory: ´so schönes schneeweiβes Vöglein´. V českém zpracování se vyskytuje žena – plečka, která děti zachraňuje. V německé verzi je to kachnička převážející dva malé hrdiny přes vodu. Právě ona je v pohádce nositelkou personifikace. Získává typicky lidskou vlastnost – schopnost mluvit. Představuje kladného tvora,který pomáhá dětem na cestě domů, do rodné chaloupky. U grimmovské pohádky je patrná již zmíněná kontaminace s jinými pohádkovými texty, z nichž se do ní dostávají určité prvky."

Obsahuje velké množství citací v německém jazyce.
Zpracováno jako seminární práce z literární vědy.